16.04.2012
Asociace Pracovních Agentur se ztotožňuje se stanoviskem Asociace malých a středních podnikatelů, v níž se stala nedávno pozorovatelem, ke kontrolám „švarcsystému“ a povinnosti mít u sebe na pracovišti pracovní smlouvy, jak zněl metodický pokyn MPSV (zde v příloze).
Stanovisko AMSP ČR (citujeme): „……… navazujeme na předchozí komunikaci a k uvedenému pokynu ministra Drábka ve věci nemožnosti překládat dodatečně kopie smluv a okamžitého vyhodnocení situace jako nelegální práce se sankcí, a sdělujeme, že tento pokyn je právně neúčinný, neboť zákon o ničem takovém nehovoří a pokyn ministra nemůže být nadřazen zákonu. Tedy tato zpráva by měla podnikatele uklidnit. Oficiální právní výklad v této věci:
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (“Ministerstvo“) na svém webu 3. dubna 2012 zveřejnilo tiskovou zprávu ohledně nelegální práce a povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah (podle § 136 zákona o zaměstnanosti). Ministerstvo ve zprávě avizuje, že nepředložení kopie pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr anebo povolení cizince k pobytu na území ČR bude automaticky vyhodnocovat jako nelegální práci.
Zmíněný postup považujeme z právního hlediska za nesprávný. Závazné právní předpisy sice stanoví povinnost mít v místě pracoviště uvedené kopie, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná sankce. Nepředložení uvedených kopií tedy může inspektor nanejvýš vytknout v protokolu o provedené kontrole.
Tisková zpráva Ministerstva nemůže v žádném případě nahrazovat chybějící sankci v zákoně. Nesplnění povinnosti předložit uvedené dokumenty nelze ani na základě přání Ministerstva podřazovat pod jakýkoliv jiný správní delikt, natož umožnění výkonu nelegální práce, za který je stanovena minimální pokuta ve výši 250.000 Kč (která je sama o sobě problematická pro možný rozpor s ústavními předpisy).
Přihodí-li se tak některému ze zaměstnavatelů, že by se mu inspektorát práce chystal uložit sankci za nelegální práci proto, že kopie uvedených dokladů nebyly předloženy ihned při prováděné kontrole, doporučujeme se aktivně bránit.
Zaměstnavatel má možnost podat námitky proti protokolu o provedené kontrole a je-li proti němu zahájeno správní řízení o uložení pokuty, má právo na obhajobu. Správní orgán musí totiž vyhodnotit vše, co vyjde ve správním řízení najevo, včetně toho, co uvedou účastníci správního řízení (nemůže rozhodnutí opřít jen o protokol inspektora). Proto je nutné v rámci takového řízení jednat aktivně a předložit právně relevantní důkazy prokazující, že o nelegální práci nešlo (tím může být i pozdější předložení požadovaných dokumentů nebo třeba prokázání přihlášení zaměstnance u ČSSZ či zdravotní pojišťovny). Pro obhajobu doporučujeme využít odborníka (advokáta nebo daňového poradce).
Naopak vítanou informací je, že ministerstvo připouští alespoň v některých případech splnění povinnost předložit uvedené doklady v elektronické podobě (s možností vytištění). Mezi takové případy ministerstvo řadí zaměstnavatele s malým počtem zaměstnanců na více pracovištích nebo zvláštní povahu činnosti zaměstnavatele (neurčitost těchto kritérií bohužel vyvolává další nejasnosti).
Současně připomínáme, že:
– advokáty je doporučováno, mít v případě kontroly ve firmě přítomného právníka (nebo alespoň osobu znalou problematiky švarcsystému – což může být problém u menších firem), a to z toho důvodu, že je velmi důležité, co inspektor napíše do protokolu o kontrole, neboť následně se těžce prokazuje, jak to na místě skutečně vypadalo (např. může objevit pracovníka v tričku s nápisem nějaké firmy a bude jej považovat za jejího zaměstnance, což je samozřejmě absurdní, protože mít na sobě tričko s nápisem Coca-Cola ještě neznamená, že jsem jejím zaměstnancem). Minimálně se lze odvolat na Listinu základní práv a svobod, kdy je nárok na právní zastoupení, ovšem inspektor bude těžko čekat ve firmě 4 hodiny na příjezd Vašeho právníka, tedy může zahájit kontrolu (aby nebylo hodnoceno jako maření úředního výkonu), ale minimálně před jejím skončením by bylo dobrá přítomnost odborníka z Vaší strany.
– při kontrole jsou vyžadovány kopie smluv (v listinné podobě, na flash disku , na CD apod. – viz pokyn MSPV) a následně se jde i do mzdových listů, docházky, ověřuje se odvod výplaty z účtu firmy apod.. Pokud není přítomna oprávněná osoba (která nakládá se smlouvami – viz ochrana osobních údajů), je problém, ale většinou si pak inspektor vyžádá dokumentaci zaslat elektronicky skrze datovou schránku (šanon či jiný nosič se smlouvami a osobními údaji by se měl nacházet rozhodně na nějakém uzavřeném/uzamykatelném místě a neměl by být například volně přístupný ve skříni na chodbě firmy).
Eva Svobodová, MBA, generální ředitelka AMSP ČR-Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.“(konec citace).
Už při vydání Tiskové zprávy MPSV upozorňovala APA na zjevný nesmysl ministrova tvrzení i obsahu Metodického pokynu státního úřadu Inspekce práce. Sám ministr píše v Tiskovém prohlášení MPSV, že jde o kopie dokumentů, které si inspekce nemůže zajistit z jiných registrů. Z jiných registrů, konkrétně ČSSZ, si může SÚIP zajistit veškeré dokumenty k osobám v pracovně právním vztahu přihlášeným k odvodům sociálního pojištění. Což jsou kromě zaměstnání malého rozsahu, PS a DPČ do 2.500,- a DPP do 10.000,- Kč měsíčně všichni, převážně kmenoví zaměstnanci. SÚIP i ČSSZ jsou přitom organizace podřízené MPSV, tak ať si to sami hezky najdou. Jinými slovy stát tu informaci již dávno má, těžko proto může u nahlášených osob hovořit o nelegálním zaměstnávání.
U agenturních zaměstnanců se při prokazování legálnosti jejich zaměstnání drží APA zákoníkem práce nařízenému Pokynu k dočasnému přidělení agenturního zaměstnance uživateli. Pokyn obsahuje veškeré potřebné údaje a musí jej mít agenturní zaměstnanec u sebe nebo na pracovišti již od roku 2005. Nehledě na fakt, že většina agentur práce ho spojuje s Docházkovým listem a tak je v životním zájmu agenturního zaměstnance jej u sebe mít. Tam mu potvrdí odpracovanou směnu a tím ji prokáže své agentuře práce.