Asociace pracovních agentur byla přizvána na zasedání Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, který se na svém zasedání 14.března 2013 v Praze na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zabýval mj. odbornou a zdravotní způsobilostí zaměstnanců pracovních agentur.
Zasedání výboru řídila jeho předsedkyně Bc. Libuše Bělohlávková. Kromě členů Výboru byli přítomni také poslankyně Parlamentu ČR Ing. Vladimíra Lesenská, předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, Mgr. Petr Seidl, vedoucí oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV, Ing. Petr Mráz, tajemník Rady vlády pro BOZP, oddělení bezpečnosti práce MPSV, Ing. Ondřej Varta, ředitel odboru BOZP Státního úřadu inspekce práce,
V rámci zasedání vystoupili zástupci APA a APPS a seznámili přítomné s působnost asociací, s jejich pohledem na působnost poskytovatelů dočasné pracovní výpomoci a s problémy, na které ve své činnosti v praxi narážejí. Řada z nich souvisí také s legislativním vymezením činnosti agentur práce, jehož některá ustanovení vnímají jako diskriminační. Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání předal zástupce APA přítomným písemně.
V bohaté diskusi bylo mj. konstatováno, že ověření zdravotní způsobilosti k práci u agenturních zaměstnanců má často nedostatky plynoucí např. z faktu, že poskytovatelé nemívají k dispozici potřebné podklady (hodnocení rizik atd.). Agentury pak pronajímají zaměstnance, kteří sice absolvovali vstupní prohlídku, ta však nemusí být (zejména vzhledem k výše uvedenému) dostačující pro správné zařazení na konkrétní pracovní pozici. K tomu přistupuje problém velké fluktuace zaměstnanců. Optimální je, pokud vstupní prohlídka proběhne u poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele. I to je však spojeno s problémy, mj. s ohledem na obtížný přístup k zdravotnické dokumentaci vedené registrujícími praktickými lékaři. Z dalších oblastí se probíral problém mnohdy sporné hodnověrnosti vykazování přesčasové práce agenturních zaměstnanců. U cizinců ze zemí EU existence jazykové bariéry, přičemž používání piktogramů nelze považovat za plnohodnotné řešení. Překlady do národních jazyků zaměstnanců nebývají kvalitní (tzv. autorizované). Problémem je i hlášení pracovních úrazů stanoveným orgánům, mj. vzhledem k vazbě závažného pracovního úrazu na 5 dnů hospitalizace. Neustálé prodlužování průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz nasvědčuje, že zřejmě přibývá úrazů se závažnými následky, a tomuto faktu není věnována odpovídající pozornost.
Zástupci agentur práce Ing. Burkovič a Ing. Dvořáková zdůraznili, že za BOZP jejich zaměstnanců neodpovídá primárně agentura práce, ale uživatel, na jehož pracovišti zaměstnanci pracují. Ten má také provádět seznámení s riziky, školení BOZP, vybavit zaměstnace OOPP atd., z hlediska Zákoníku práce totiž není rozdíl mezi zaměstnancem vlastním a zaměstnancem přiděleným agenturou. MUDr. Švábová zdůraznila, že podle zákona je zaměstnavatelem se všemi povinnostmi agentura, která by měla mít zajištěny náležité pracovnělékařské služby a měla by být seznámena s pracovními podmínkami i mít odpovídajícím způsobem ověřen zdravotní stav zaměstnanců, které uživateli pronajímá. Kontroly činnosti agentur jsou nedostatečné, problémy byly zjištěny až u 60 % agentur, které byly kontrolovány. Byl vznesen námět, aby kontroly ze strany státních orgánů byly zaměřeny zejména na agentury, které nejsou zastřešeny v APPS či APA, kde lze důvodně předpokládat závažnější nedostatky. Paní poslankyně Ing. Lesenská konstatovala, že systém je nastaven relativně dobře, zákonný rámec je vyhovující. Problémem však je jeho dodržování. Bohužel se díky zákonu o veřejných zakázkách stává prioritou cena, čehož využívají podnikavci na trhu, kde komoditou je člověk. Ing. Varta informoval, že kontroly agenturního zaměstnávání probíhají ze strany SÚIP průběžně, pochopitelně v závislosti na personálních možnostech. Zmínil i zvyšující se počty stížností a podnětů, mj. i na agenturní zaměstnávání. V průběhu roku 2012 bylo v oblasti pracovních podmínek podáno cca 5 tisíc stížností a podnětů, v oblasti BOZP cca 800. Ing. Burkovič uvedl, že v průběhu předchozího roku bylo ze strany APA podáno orgánům inspekce práce cca 2 tisíce podnětů na porušování podmínek agenturního zaměstnávání, řešen byl jen nepatrný zlomek. Mgr. Seidl popsal aktivity oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV a nejčastěji zaznamenávané problémy. Srovnal počet agentur práce s předchozím obdobím, který se snížil přibližně o polovinu (např. z důvodu odebrání licencí). Zdůraznil význam dobré spolupráce se zastřešujícími asociacemi APA a APPS. Předsedkyně Bc. Bělohlávková uvedla několik čísel ze závěrečné zprávy o činnosti orgánů Státního úřadu inspekce práce v roce 2011, která byla projednána na zasedání Rady vlády pro BOZP v září 2012 – v roce 2011 bylo provedeno 60 kontrol v agenturách práce (u 62 % zjištěny závady) a 30 kontrol u uživatelů (závady zjištěny u 57 %). Konstatovala, že vzhledem k celkovému počtu subjektů na trhu práce pokrývá kontrola agenturního zaměstnávání jen malý počet organizací.
Cílem setkání bylo otevření problému a zamyšlení nad systémem, jak funguje a kde jsou jeho největší nedostatky. Ukazuje se, že zřejmě základním problémem je otázka správného zařazení pracovníka na místo, ke kterému je zdravotně způsobilý, a to zejména pro nedostatečné seznámení se s příslušnou legislativou – jak ze strany některých agentur práce, tak ze strany některých uživatelů a potažmo i poskytovatelů PLS. Z jednání proto vzešel návrh připravit seminář na toto téma v Poslanecké sněmovně PČR určený mj. zástupcům agentur a podniků. Předběžně byl zmíněn termín 21. 5. nebo 22. 5. 2013.
Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání.