APA přivítala loňskou snahu MPSV ČR o obnovení dialogu s agenturami práce. Činnost Pracovní skupiny RHSD pro problematiku agenturního zaměstnávání byla po třech letech obnovena. Na první dubnové jednání navázalo další v červnu 2013 v budově GŘ ÚP v Praze. Členy jsou pracovníci MPSV, GŘ ÚP, MV ČR, asociace zastupující agentury práce, Svaz průmyslu a odborové centrály.
Původně avizovaná Novela Zákona o zaměstnanosti, kdy se mělo probírat vypořádání připomínek k ní a předání do Poslanecké sněmovny, byla nakonec díky politické situaci z jednání stažena. Připomínkové řízení nebylo ukončeno a novela bude předložena zřejmě až po prázdninách v září. Mj. měla odstranit v roce 2012 zavedenou diskriminaci osob se zdravotním postižením zákazem zaměstnávání u agentur práce a některé další negativní jevy. OZP tak musí nadále žít v nejistotě a své postižení zatajovat. Jinak přijdou o stávající práci a novou nedostanou.
Jednání zahájil JUDr. Jiří Vaňásek, vedoucí Pracovní skupiny, přivítal hosty a vyzval náměstka Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Ing. Jiřího Macíčka k podání informace o kontrolní činnosti SÚIP v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce. Na základě prezentovaných výsledků a zkušeností s kontrolní činností SÚIP v dané oblasti proběhla diskuze, z níž vyplynuly následující závěry a úkoly.
„Závěry včetně návrhů na legislativní změny:
1. V rámci legislativních změn začlenit spoluodpovědnost – postih uživatele v rámci agenturního zaměstnávání (postihy s ohledem na srovnatelné mzdové a pracovní podmínky atd.“
Stanovisko APA: Ano, po spoluzodpovědnosti uživatelů agentury práce volají už dlouho. Vnímáme to jako zlepšení postavení agenturního zaměstnance a jeho ochrany. Většina potíží, pramenících z nedodržování institutu srovnatelného zaměstnance, mzdových a pracovních podmínek agenturních zaměstnanců, pramení právě z pochybení, včetně úmyslných, na straně uživatele. Agentura práce nemá žádný nástroj, jak je zjistit a jejich dodržení ovlivnit. Legislativa pak neoobsahuje postih pro uživatele, který de facto klame agenturu práce a tím poškozuje agenturní zaměstnance.
„2. V souvislosti s obecnou úpravou srovnatelných mzdových a pracovních podmínek v rámci agenturního zaměstnávání v § 309 zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stanovit demonstrativní výklad těchto podmínek, s tím že jde o plnění i z kolektivních smluv.“
Stanovisko APA: Ano, v rámci spoluzodpovědnosti uživatelů při dodržování institutu srovnatelného zaměstnance by takový výčet byl jen ku prospěchu věci. Byť by šlo jen o návod na webu MPSV. Rádi k němu poskytneme pomoc a komentář.
„3. Připravit legislativní úpravu k zamezení obcházení zákona v souvislosti s účelovým řetězením pracovněprávních vztahů. V současné době dochází k situacím, kdy v rámci jednoho uživatele je dočasně přidělen 1 agenturní zaměstnanec v rámci několika agentur práce, kdy jeho jednotlivý výdělek u každé z těchto agentur práce nedosáhne výši povinnou pro zákonné odvody.“
Stanovisko APA: Nezavádějme další nesmyslnou regulaci, odstraňme stávající diskriminaci. Zvýšíme tím zaměstnanost. Zde by došlo v konečném důsledku k poškození agenturního zaměstnance. A to nejen proto, že u uživatele většinou působí více agentur práce a zaměstnanci by se tak znemožnila pracovat u dalších z nich. Tedy podobný problém, jako dnes u zákonem diskriminovaných osob se zdravotním postižením. Pro představu jen na zářijové Burze práce, pořádané ÚP v Ostravě, musel člen APA odmítnout skoro stovku zájemců o zaměstnání kvůli OZP. A nechtějte slyšet sprosté komentáře takto postižených.
A také zvýšíme nezaměstnanost zvýšením nákladů zaměstnavatelů. Jen proto se dějí níže popsané jevy. Zmíněné řetězení je jen okrajovou záležitostí. Dnes při hrubé mzdě 10 tis. Kč a Pracovní smlouvě stojí zaměstnanec zaměstnavatele s odvody 13,5 tis. Kč přímých mzdových nákladů, přestože si odnese v čistém po daňové slevě jen 8.900,- Kč. Použitím níže popsaných jevů si zaměstnanec odnáší celých 10 tis. Kč, zaměstnavatele stojí jen oněch 10 tis. Kč a o uváděných 13,5 tis. Kč se tak dělí obvykle 2 zaměstnanci. Tedy 2 lidé mají práci.
Zmíněný člen APA má mezi uživateli letos 3 krachující, jednoho soud právě poslal do insolvence. V době, kdy je v zemi 550 tis. nezaměstnaných, je tak každá regulace doslova zločinem proti lidskosti. A o tom bychom se měli na RHSD pro agenturní zaměstnávání především bavit.
Přístup firem k zaměstnávání při nejistotě ohledně délky trvání pracovního místa je dnes tento:
1. najmout si dodavatele dle Obchodního zákoníku, neřešit to svými zaměstnanci,
2. využít Dohodu o provedení práce (do 10 tis. Kč / měsíc bez pojistného, jednoduché rozvazovací podmínky, bez odstupného),
3. použít agenturní zaměstnance buď kvazi (vysvětleno dále) nebo opravdové,
4. následně použít Dohodu o pracovní činnosti (do 2 tis. Kč / měsíc bez pojistného, jednoduché rozvazovací podmínky, bez odstupného),
5. teprve poté uzavírat Pracovní smlouvu, pokud možno na dobu určitou (do 2 tis. Kč / měsíc bez pojistného, složité rozvazovací podmínky, většinou odstupné).
Agentury práce i agenturní zaměstnanci mají zakázáno pro krátkodobé zaměstnávání použít Dohodu o provedení práce (do 10 tis. Kč / měsíc bez pojistného, jednoduché rozvazovací podmínky, bez odstupného), čímž jsou oproti ostatním zaměstnavatelům samozřejmě diskriminováni. Důsledkem této nerovnosti je pak snaha o obejití nesmyslného zákazu DPP:
1. agentura práce má současně živnostenské listy na výkon různých prací. Pokud to jen trochu jde, pak neuzavírá s uživatelem Dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce uživateli, ale Smlouvu o dílo dle Obchodního zákoníku a působí jako klasický dodavatel, ne agentura práce. Následně zaměstnává agenturní zaměstnance na DPP s plným agenturním servisem (nábor, výběr, přidělování směn, řešení nemocenských, absencí, fluktuace, podkladů pro mzdy, výplaty mezd atd.). Jde o nejčastější řešení diskriminace agenturních zaměstnanců a agentur práce §66 Zákona o zaměstnanosti, a to bez rozdílu zda pracují pro živnostníky nebo nadnárodní korporace.
2. agentura práce zprostředkovává uživateli zaměstnance jako kvazi dočasné přidělení na Mandátní smlouvu. Tzn. že jeho jménem uzavírá s agenturními zaměstnanci DPP, ale službu dodává včetně všech znaků dočasného přidělení, tedy s plným agenturním servisem (nábor, výběr, přidělování směn, řešení nemocenských, absencí, fluktuace, podkladů pro mzdy, výplaty mezd atd.).
3. agentury práce, které působí stabilně u maximálně několika uživatelů a mohly si dovolit uzavírat s agenturními zaměstnanci Pracovní smlouvy, využívají nyní §43a Zákoníku práce o dočasném přidělení a své zaměstnance zapůjčují k jinému zaměstnavateli za úhradu nákladů. Ty jsou vyčísleny ve smlouvách. Protože nemohou fakturovat provizi, řeší to zapůjčením „vedoucího zapůjčených zaměstnanců“, který je dle smlouvy dozoruje a má kromě vysoké mzdy i rozsáhlé benefity, z nichž pak hradí provoz své firmy, většinou již bývalé agentury práce. Platí to nejen pro české, ale hlavně pro zahraniční zaměstnance mimo země EU, protože ti mívali ještě problém s prodloužením pracovního povolení (opět zákaz v §66 Zákona o zaměstnanosti).
4. agentury práce kombinují předchozí 3 přístupy individuálně dle situace u uživatele, a to včetně provozování více firem majících i nemajících povolení agentury práce. Toto je ovšem marginální část trhu. Většina agentur práce buď jen dočasně přiděluje nebo jen používá Smlouvy a dílo a doplňkově, kde by Smlouvu o dílo neobhájila, dočasně přiděluje.
„Úkoly:
1. Zaměřit se na důslednou kontrolu, včetně případného odnímání povolení ke zprostředkování zaměstnání v souvislosti s § 59 zákona o zaměstnanosti.“
Stanovisko APA: Jsme jednoznačně pro, jelikož zde může během krátké doby dojít k odstranění agentur práce, které neplní ani základní povinnosti. Podle našich zkušeností pak neplní ani ty další (povinné listiny ve Sbírce listin Obchodního rejstříku, povinnosti dle Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce atd.). Zde v souvislosti s dosavadním nekonáním MPSV, potažmo GŘ ÚP, dovozují někteří právníci agentur práce zneužití pravomoci veřejného činitele nekonáním.
„2. Zaměřit kontrolní činnost více na „uživatele“.
Stanovisko APA: Jsme jednoznačně pro, jelikož zde může během krátké doby dojít k nalezení obcházení agenturního zaměstnávání Smlouvami o dílo a švarcsystémem. A taky nedodržování institutu srovnatelného zamětsnance, pokud zde působí agentura práce.
Další zasedání RHSD pro problematiku agenturního zaměstnávání proběhne zřejmě v září 2013.