Poslanecká sněmovna schválila ve třetím, posledním čtení 31.10.2018 návrh na zrušení karenční doby, aniž by byly zohledněny analýzy a kompromisní návrhy zaměstnavatelských svazů. Asociace pracovních agentur před ním opakovaně varovala a zastávala negativní stanovisko ke zrušení karenční doby. Měli jsme na paměti běžný stav, kdy „zájemce o práci“ nastoupil prostřednictvím agentury práce na krátkodobou práci jen proto, aby se „hodil marod“ a užíval si dlouhodobě nemocenských dávek. Absolutní nezodpovědnost lékařů v této oblasti, podle hesla „zdravý člověk je jen špatně vyšetřený pacient“, vedla v agenturách práce jen k obrovskému nárůstu administrativy. Opakovaně jsme přijímali agenturní zaměstnance, ale ti pobyli u firem jen do doby vzniku nároku na nemocenskou. Jakmile vydělali v měsíci 2.500,- Kč, stali se účastníky pojištění a ihned odcházeli na nemocenskou. Tedy po pár dnech. Přivítali jsme proto karenční dobu 3 dnů, kdy není nárok na dávky v nemoci, jako naději. A splnila svůj účel a naše očekávání. Nemocnost prudce klesla, přestalo se vyplácet „hodit se marod“. Navíc pojišťovny začaly vyplácet dávky jen opravdu za zmeškané směny, ne za celou dobu nemoci člověka, který měl pracovat pouze 2 týdny a „onemocněl“ na 5 měsíců.
Nyní toto všechno skončí a dostáváme se opět do stejného problému zneužívání nemocenské, jako před lety. Souhlasíme s tím, co řekl Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malého a středního podnikání a živnostníků ČR, jíž je APA dlouholetým členem: „Ze sociálního dialogu se stal sociální diktát. Ministerstvo práce a sociálních věcí si prosadilo společně s odbory svůj záměr, bez jakéhokoliv kompromisu nebo vstřícného kroku. Nepamatuji v minulosti, kdy ministerstvo postupovalo tímto způsobem, což je na celé záležitosti ještě horší, než to, že zrušení karenční lhůty je hlavně politické gesto, než promyšlený krok, který by měl pomoci skutečně nemocným pracovníkům. V důsledku to oslabí firmy, což poškodí zaměstnavatele, zaměstnance i stát. Vše šlo vyřešit motivací přes tzv. sick days, dalo se diskutovat o účinné kompenzaci pro podnikatele, propojení s e-neschopenkou nebo počtu karenčních dní. MPSV šlo ale cestou bez dohody, navíc způsobem, kdy se požadavek na zrušení karenční doby dal do rovnováhy se shozením vlády.
Podle zkušeností z minulosti hrozí po účinnosti této změny nárůst nemocnosti, ve které jsme byli před zavedením karenční doby na 1. místě v Evropě. Snížení odvodů o 0,2 % nebude dostatečně kompenzovat ztráty firem, navrhovaná výše 0,5 % nebyla ze strany MPSV a odborů rovněž akceptována. Musíme si uvědomit, že zrušení karenční doby přichází v době, kdy je prakticky nulová nezaměstnanost a dá se předpokládat, že se situace v důsledku tohoto opatření zhorší, firmy přijdou o zakázky a výkonnost a následky pocítí i zaměstnanci.
Názory hlavních zástupců podnikatelů, tzn. Svazu průmyslu ČR, Hospodářské komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Asociace malého a středního podnikání a živnostníků ČR se plně shodují s tím, že celkové náklady firem na dodatečné mzdové a personální náklady mohou vzrůst na 5 – 8 miliard Kč ročně. V důsledku neakceptování změkčujících návrhů ze strany zaměstnavatelů tak nebude možné tyto ztráty nijak kompenzovat.“
Jak dodává APA, část z těchto miliard zaplatí také agentury práce a samozřejmě jejich zákazníci, firmy. Ostatně APA se vyjádřila k návrhům MPSV – opakovaně – již v březnu 2018.