Tisková zpráva, 13.09.2018
Asociace pracovních agentur (APA) má velké výhrady k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce z dílny MPSV. Dochází nejen k dalšímu odbourávání flexibility, ale posiluje se i role nelegálního zaměstnávání prostřednictvím institutu dočasného přidělování dle §43a bez nutnosti být agenturou práce. Zároveň APA v návrhu opět postrádá postih firem, objednávajících opakovaně nelegální práci. Přitom by šlo o jednoduchou úpravu.
Jak vidno, MPSV nemá na skutečném potírání nelegální práce a firem, které ji využívají, žádný zájem. Pouze se mediálně zviditelňuje dalšími omezeními a postihy pro legální agentury práce. To nepomáhá ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Odbory, jako ochránci zaměstnanců, pak tomuto protěžování nelegálů jen nečinně přihlížejí. Pokud se objeví v médiích kauza s nelegály, svedou vše obratem na legální agentury práce. Už 15 let takový přístup deformuje trh práce v ČR a umožňuje nerušenou práci mafiím a obchodníkům s lidmi.
Přitom Zákoník práce je norma, která ovlivňuje v ČR 3 miliony zaměstnanců a všechny zaměstnavatele. Vyjít s připomínkovým řízením k jeho rozsáhlé novele v době letních prázdnin je buď totální hloupost nebo zlý úmysl. Vzhledem k letité znalosti a drakonickým snahám úřednického i politického obsazení MPSV ve smyslu třídního boje proti zaměstnavatelům jde o zlý úmysl. Přitom na konci minulého volebního období stejně prosazované změny Zákoníku práce sněmovnou neprošly. Prošla však jiná hrůza třídního boje proti kupčení s lidskou prací, novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce z dílny MPSV, podporované jak odbory, tak nadnárodními agenturami práce. Jejím důsledkem byl brutální zásah do legálního agenturního trhu. Během pouhých tří měsíců kombinací několika likvidačních opatření, spolu s nečinností MPSV a GŘ ÚP na poli informovanosti o změnách, došlo k legislativnímu zániku 544 legálních agentur práce, poskytujících dočasné přidělování agenturních zaměstnanců, tedy 40% tehdejšího agenturního trhu. Výsledkem není paradoxně vítězství nadnárodních agentur práce a větší trh pro ně, ale násobné nasazení nelegálních agentur práce a zvýšení dovozu zaměstnanců z nových zemí EU a ze třetích zemí mimo EU. Zejména Ukrajinců s polskými pracovními vízy a Ukrajinců s nově, vládami Maďarska a Rumunska, přiznaným maďarským a rumunským občanstvím. Všeobecně za účelem otrocké práce na smluvním základě dodávek, mimo rámec agenturního zaměstnávání.
Také je pro snahy MPSV s předložením k připomínkovému řízení příznačná krátká doba k předložení připomínek, zasahují do období letních dovolených. Prostě aby nikdo nepřipomínkoval, prošla víceméně nepovšimnuta nebo ve stylu pozdě bycha honit. Toto není demokratický legislativní proces, ale byrokraticko politická zvůle. K nynějšímu návrhu mají připomínky dokonce i vrcholní představitelé krajských poboček Státního úřadu inspekce práce, že dále nepřímo zpřísňuje mantinely pro působení legálních agentur práce a naopak přímo odstraňuje překážky pro používání dočasného přidělování firmami bez nutnosti mít povolení k agenturnímu zaměstnávání, tedy §43a. Stručně řečeno otevírá dveře nelegálním agenturám nebo agenturám práce, které přišly o licenci, aby mohly dočasně přidělovat jednodušeji a ještě realizovat zisk. Nemůžeme soustavně zvyšovat povinnosti legálním agenturám práce s povolením a zároveň zametat cestu těm nelegálním. Argumentaci, že je to protože zrovna máme konjunkturu a nedostatek lidí, není možné používat. Zítra může být recese, ale to ustanovení už nikdo nezmění. Vždycky, když se argumentovalo nějakou krizí, tak ustanovení po jejím odeznění vždy v zákoně zůstala . Ať jde o daně, sociální dávky nebo jakékoliv administrativní opatření. Namátkou přechodné zvýšení DPH, superhrubá mzda nebo retroaktivní tříletá solární daň. Zvýšené DPH máme dodnes, stále platíme místo 15% daně ze mzdy – díky přetrvávající superhrubé mzdě – daň ze mzdy přes 20% a z tříleté mimořádné solární daně se stala dvacetiletá, byť snížená na 1/3.
Beneficientem – teprve před rokem – kodifikovaného zastřeného agenturního zaměstnávání je ve skutečnosti objednávající firma, tedy dle zákona uživatel. Ten má zaměstnance a jejich práci od nelegální agentury levněji, než by si ji musel pořídit na legálním trhu práce. Tedy za fakturační cenu obsahující hrubou mzdu zaměstnance, odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a úrazové pojištění, zákonnou dovolenou a zákonné příplatky ke mzdě a provizi agentury práce. Případně náhrady za ubytování, dopravu a stravování. V nejkřiklavějších případech je fakturační cena pro uživatele rovna pouhé hrubé mzdě zastřeně zprostředkovaného zaměstnance. Ten pak logicky dostává méně, než je minimální a Zákoníkem práce zaručená mzda. Přesto není v návrhu novely opět, ani po 15 letech legislativní existence agenturního zaměstnávání, uživatel žádným způsobem postižen. Nelegální trh práce jen kvete.