APA podporuje projekt Problematika pracovně-lékařských služeb ASO a SP ČR

Zcela mimo APA, ač jsme byli v roce 2014 osloveni s nabídkou účasti, přijali ji a následně informováni o neustálém odkládání náběhu projektu “Problematika pracovně-lékařských služeb ASO a SP ČR”, tedy projektu financovaného z prostředků státu a EU, projekt proběhl. APA výsledky projektu podporuje. Protože prakticky velmi kvalitně obsáhl všechny problémy, s ním se pracovně-lékařské služby v běžné podnikové praxi dnes a denně střetávají. A na něž jsme už při přípravě a schvalování zákona upozorňovali tandem ministrů z TOP09 (zdravotnictví Heger a práce a sociálních věcí Drábek).

A nebyli jsme sami. Už tehdy bylo všem jasné, že jde z hlediska Nečasovy vlády (ODS) pouze o dolití dalších financí do zdravotnictví. Ani vláda se tím nijak netajila. Jako donátoři byli zvoleni zaměstnavatelé, protože prý peněz mají dost. Byla jim uložena de facto nová zdravotní daň. A to podle už předtím použité šablony, přesně tak, jak byla uložena o něco dříve agenturám práce ministrem práce Drábkem formou diskriminačního povinného pojištění proti úpadku v Zákoně o zaměstnanosti. Tedy povinně pro ně a nepovinně pro pojišťovny. Avšak pod sankcí odebrání povolení agentuře práce bez pojištění.

V případě pracovně-lékařských služeb obdobně pod sankcí neplatnosti pracovněprávního vztahu a tedy nelegální práce a pokuty. A další pokuty v případě nesjednání smlouvy s poskytovatelem PLS. Aniž by poskytovatel PLS uzavřít cokoli musel, dokonce aniž by před přijetím zákona vůbec existoval! Také, jako u diskriminačního povinného pojištění agentur práce proti úpadku, byl na nátlak firem a institucí Zákon o pracovně-lékařských službách do roka novelou zmírněn. Odstraněny byly ovšem jen do nebe volající nesmysly. Avšak povinnosti a sankce u obou zmíněných zákonů zůstaly dodnes.

Obě tyto normy neměly spatřit světlo světa, protože neslouží svému účelu, tedy proklamované ochraně zaměstnance. Pouze povinně pod sankcí zdaňují zaměstnavatele. A to ne vůči státu, jako příjemci daně, ale vůči jinému komerčnímu subjektu, kterému tím zajišťují bezpracný výdělek. Bez rizika, bez nutnosti hledání klientů, bez starostí a péče o ně. Jsou od počátku nemravné a korupční. Obě tyto normy – jak Zákon o pracovně lékařských službách, tak Zákon o zaměstnanosti – by měly dosahovat kvalit Zákona o povinném ručení z provozu motorových vozidel, protože v principu jím jsou. Avšak nedosahují jich prakticky ničím. V projektu ASO a SP ČR požadované změny ZPLS, pokud nebudou realizovány současně, takových kvalit stejně nedosáhnou. A neodstraní ani prvotní problém ZPLS, totiž že nejde v praxi o ochranu zaměstnance, ale jen penězovod do zdravotnictví.

Připomeně v krátkosti ostřehy členů APA k problematice PLS:
– asi nejdůležitější je zrušit pracovnělékařské prohlídky v případě Pracovní smlouvy u I. kategorie prací, resp. aby byly poskytovány praktickým lékařem. Realizací uvedeného návrhu by opravdu odpadla celá řada problémů a snížila by se finanční i administrativní zátěž pro zaměstnavatele i zaměstnance, resp. uchazeče o zaměstnání, a současně by nedošlo k ohrožení zdraví zaměstnanců.
– prodloužení periodicity prohlídek u práce v noci z 1 na 2 roky bychom určitě uvítali.
– stejně bychom uvítali u prací zařazených do I. kategorie zrušení povinnosti výstupní prohlídky.
– za velmi komplikovanou v současné úpravě vidíme i povinnost výpisu ze zdravotnické dokumentace, v praxi se tak stejně neděje. Když by to ze zákona vypadlo, jen by se tím „legalizoval“ aktuální stav. Spousta zaměstnanců ji prostě nemá, k lékaři nechodí nebo dokonce už po škole nikdy nechodili.
– navržená povinnost zákonného zajišťování pracovnělékařských služeb pro agenturní zaměstnance místo zaměstnavatelem-agenturou práce naopak uživatelem a současně výslovné ustanovení, že uživatel pracovnělékařské služby hradí, je jen logická. Současný stav je neudržitelný a nechrání zaměstnance. Uživatel má továrnu, uživatel dle §309 odst.1 Zákoníku práce už 10 let posuzuje rizika a z toho titulu i zodpovídá za BOZP a PO dočasně přidělených agenturních zaměstnanců, na své náklady je školí a vybavuje OOPP, proto by měl logicky zodpovídat a řešit komplexně i PLS. Těžko do svých prostor bude pouštět dalšího lékaře PLS z agentury práce, který ale bude dělat opakovaně totéž, co už udělal jeho lékař PLS.
– agentury práce kvůli nesmyslnosti PLS současně narážejí i na absurditu vázanosti zdravotního posudku dle zákona na zaměstnavatele a pracoviště. Dříve byl totiž na druh práce. Když nyní posíláme skladníka nebo pokladní k 10 uživatelům v roce na stejnou práci, podle stávající úpravy PLS by měli mít 10 prohlídek! Byť třeba pokladní místa se podobají jako vejce vejci, ať jsou v Albertu, Makru či Kauflandu. Ano, odporuje si to s předchozím odstavcem, ale opět ukazuje na nesmyslnost PLS.
– problém bude v kategorizaci prací řešit problematiku řidičů – referentů (zaměstnanec řídí vozidlo zaměstnavatele, ale v rámci sjednaného druhu práce nevykonává práci řidiče), kde si naopak nemyslíme, že z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má pozice zaměstnance – řidiče referenta, podobně závažná rizika jako zaměstnance, jehož druhem práce je řidič. Pokud by to mělo vést k tomu, že řidiči referenti budou muset podstupovat stejné vyšetření jako řidiči profesionálové (psycho testy) a muset mít profesní průkaz a nedejbože tachograf, bude se jednat opět o zhoršení podmínek u velké části THP pracovníků. Nesouhlasíme s tím, že se jedná o stejná rizika. Z hlediska samotného pracovníka řidiče možná ano, ale to řeší také samotné vlastnictví řidičského oprávnění. Samotný fakt vlastnictví ŘP je podmíněn „dobrým“ zdravotním stavem atd.. Řidiči z povolání pak prochází ještě psychotesty, což je vhodné pokud zodpovídají za přepravu dalších osob (hromadná doprava) nebo nebezpečných nákladů. Řidič referent a řidič autobusu určitě není stejná kategorie. Řidič referent zodpovídá pouze za sebe, stejně jako každý jiný účastník silničního provozu. To už bychom pak měli zavést i absurdní chodecký průkaz, když zaměstnanec musí část pracovní cesty absolvovat pěšky.

Stanovisko APA k Pracovně lékařským službám je dlouhodobě jasné – neopravujme neopravitelné. Volejme po zrušení a nekorupční náhradě PLS!