Právo, Trhy & ekonomika 30.3.2011
Personální agentury se dostaly do kleští. Musí se pojistit proti úpadku, ale nemají kde. Pojišťovny, až na dvě výjimky, takové pojistky zatím nenabízejí.
Personální a pracovní agentury musí být podle zákona od 1. dubna pojištěny proti úpadku svému i firem, kam umisťují pracovníky. Pokud se do konce března proti úpadku nepojistí, zahájí s nimi ministerstvo práce a sociálních věcí správní řízení. To může vést k odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Naposledy včera to znovu zopakovalo tiskové oddělení MPSV.
Jenže většina pojišťoven takový produkt vůbec nemá v nabídce a řada z nich se ho ani nechystá připravit. Personálním agenturám tak hrozí, že nikoliv vlastní vinou dostanou pokutu, či přijdou o licenci.
Ministerstvo sice už dříve zveřejnilo seznam pojišťoven, které pracovním agenturám mohou poskytnout pojištění proti úpadku, avšak podle Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) tento seznam neodpovídá skutečnosti, což následně potvrdily i některé pojišťovny. Podle APPS v ČR toto pojištění nabízejí jedna či dvě pojišťovny. Agentury tak podle asociace nemají možnost vybrat si z více cenových nabídek a hrozí zneužití dominantního postavení. „Navíc cena pojištění bude zřejmě vysoká a pro některé agentury může být likvidační,“ argumentuje asociace. V současné době podniká na českém trhu až 1380 zprostředkovatelů práce, na něž se příslušná zákonná úprava vztahuje.
Skromná nabídka
„To jsou věci, které neustále kritizujeme, ale situace je taková, že nám nezbývá nic jiného než se pojistit a doufat, že toho pojišťovny nezneužijí,“ řekl včera ČTK viceprezident APPS Luboš Rejchrt. Její členové podle něj v současnosti o pojištění vyjednávají tak, aby měli pojistku včas uzavřenu.
„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišťoven. Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Teprve nedávno začala nabízet pojištění personálních agentur jako první pojišťovna Slavia a k ní se pak přidala Uniqa.
„Několik dalších pojišťoven má tento produkt připraven a jedná o jeho zajištění. Zda se jim podaří zajištění sjednat v termínu do 1. dubna, ale nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišťovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, resp. pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.
ČP: Spočítat riziko u partnerů nelze
Česká pojišťovna (ČP) tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem. „U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišťovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil Tomáš Zavoral z ČP.
„Kooperativa pojištění pro případ úpadku agentur práce nenabízí,“ uvedl její mluvčí Milan Káňa. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila na dotaz lakonicky Allianz. Ani Česká podnikatelská pojišťovna pojištění personálních agentur nenabízí.
„V současné době vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.
Rovněž Direct Pojišťovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišťuje ani cestovní kanceláře.
Rozpor s pojistnými podmínkami
Pojištění má podle požadavku zákona chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), dále má fungovat jako záruka za samotnou personální agenturu, na což se vztahuje pojištění pohledávek. U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž propuštěným pracovníkům náleží tříměsíční plat a zároveň pojišťovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.
„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisťuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností nikdy pojistit nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišťovny Atradius.
Podle ní by měla být celá pasáž vypuštěna ze zákona, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům. „Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.