Deset profesí, které Češi opravdu nechtějí dělat

Aktualne.cz, 2. září 2013 12:00 hodin

V červenci bylo v tuzemsku bez práce podle Českého statistického úřadu 6,9 procenta osob ve věku 15 až 64 let, u žen míra nezaměstnanosti činila dokonce 8,1 procenta. Jak ale ukazují statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, volná místa v ČR jsou. Řadu z nich ovšem lidé nechtějí či nemohou dělat.

Důvody jsou různé. U některých prací uchazeči nezvládnou požadovaný objem znalostí, jinde jim chybí „obchodní duch“ nebo praxe v oboru. Peněžní ohodnocení navíc v mnoha případech příliš neodpovídá fyzické zátěži a míře zodpovědnosti, kterou dané zaměstnání vyžaduje.

Projděte si přehled profesí, ve kterých hlásily firmy nejvíce volných míst (k 26. srpnu 2013).

1. Odborní pracovníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a obchodní makléři

Počet volných míst: 2.230

Uchazeče o tuto pozici může odradit několik věcí. Obvykle s ním firma neuzavře klasický zaměstnanecký poměr, ale vyžaduje po něm práci na živnostenský list.
„Založ si živnost, plať ihned státu přes tři tisíce měsíčně povinného zdravotního a sociálního pojištění, vyřiď si mobil, kup auto, pořiď odpovídající oblečení, zaplať si u nás vstupní školení a materiály a můžeš pro nás začít pracovat. To lidé nechtějí,“ vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Práce se navíc často ukáže jako příliš náročná. Kromě toho, že je nutné oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí. Legislativa či podmínky na pojistném trhu se navíc neustále mění. „Mnoho lidí nezvládne náročnost a posléze odchází jinam. Proto je neustálá poptávka po zaměstnancích,“ říká Ivan Špirakus z prezidia Asociace českých pojišťovacích makléřů. Celé odvětví podle něj navíc trápí špatná pověst.

2. Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy

Počet volných míst: 1.605

„Je to jedna z profesí, kde jsou zaměstnanci nejhůře odměňováni,“ říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na pražské Vysoké škole ekonomické. S tím souhlasí i Radovan Burkovič, podle kterého obvykle hodnocení odpovídá minimální mzdě. „Tedy čistého něco přes sedm tisíc měsíčně,“ upřesňuje. Zároveň se jedná o práci zodpovědnou a fyzicky i psychicky náročnou, která je de facto na úrovni policisty. „Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život,“ myslí si Burkovič.

Vedle strážníků patří do této skupiny povolání také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Podle mluvčího Městské policie hl. m. Prahy Jan Čiháka je ale problémem i nedostatek schopností. „Protože strážníci slouží v ulicích města se zbraní, je výběrové řízení zaměřené na ověření psychické stability, odolnosti, přiměřeného sebevědomí, zodpovědnosti a řady dalších vlastností,“ říká. Kritéria výběru jsou tudíž podle něj značně přísná. Kromě toho může být převis volných míst daný i tím, že například městská policie inzeruje volná místa průběžně, úspěšné uchazeče následně zařazuje do databáze, kterou využívá, když potřebuje obsadit nějaké místo.

3. Kováři a nástrojáři

Počet volných míst: 1.482

„O kvalifikované lidi byla vždy nouze,“ říká o nedostatku kovářů sekretář Kovářského společenstva Tomáš Blažíček. Jde přitom podle něj o situaci, kterou několikaměsíční rekvalifikační kurzy nevyřeší. Spíše by pomohlo, kdyby ze škol vycházeli absolventi, kteří už zvládnou „samostatně pracovat podle výkresu a dokážou si stanovit potřebný technologický postup“. Jinak řečeno: budou mít praxi. Zkušení zaměstnanci podle Blažíčka naopak místa nabízená na úřadech práce neberou, protože chtějí vyšší mzdu, než firmy v inzerátech nabízejí. Profese má přitom i další úskalí. „Když se odborník po potřebných letech praxe postaví na vlastní nohy, tak teprve zjišťuje, co obnáší shánění zakázek nebo problémy s neplatiči,“ dodává zástupce Kovářského společenství.

4. Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci

Počet volných míst: 1.295

Jak připomíná Magdaléna Kotýnková z Vysoké školy ekonomické, ve zpracovatelském průmyslu pracuje největší podíl českých zaměstnanců. V prvním čtvrtletí tohoto roku to podle Českého statistického úřadu bylo 26 procent osob. „V oborech, kde se vytváří nejvíce míst, je také průběžně největší četnost těch neobsazených,“ říká Kotýnková. V této profesi ale nemůže pracovat každý – kromě odborného vzdělání, které nabízejí v Česku jen tři střední školy, je třeba i výborný zdravotní stav a fyzická zdatnost.

„Svářeči, zvláště speciální se znalostmi jako sváření nebarevných kovů nebo v ochranné atmosféře, jsou na trhu doslova vyvažováni zlatem. V posledních několika letech je na práci za daleko lukrativnějších podmínek lákají nejen německy mluvící země, ale i Skandinávie,“ dodává Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.

5. Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají

Počet volných míst: 1.288

„Řidič, to je stálice na trhu. Profese je náročná na vykonávání – odloučení od rodiny, práce v noci. Lidé nemají takový zájem tuto práci vykonávat, a když už se rozhodnou, po určité době odcházejí,“ říká Dagmar Brožová, která přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. Kromě obrovské zodpovědnosti řidič nákladního automobilu trpí vším, co mu chystají státy v celé Evropě i mimo ni, podle toho, kam jezdí – upozorňuje Burkovič. „Tedy namátkou špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště, jejich nízká vybavenost, technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, vykrádání nákladu, krádeže celých vozidel“ vyjmenovává Burkovič.

Lépe na tom podle něj nejsou ani řidiči MHD. „Spolu s nepřetržitým provozem často mívají takzvaně trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den,“ říká. „V kombinaci s rodinným životem nejde o žádnou výhru. O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, spory s cestujícími jsou také jejich denním chlebem,“ dodává.

6. Pracovníci informačních služeb

Počet volných míst: 1.070

„Tak se nazývají hlavně zaměstnanci call center,“ upřesňuje Burkovič. „Bohužel současně má tato profese pověst podobnou jako zprostředkovatelé služeb, protože v konečném důsledku nedělají nic jiného než prodej po telefonu,“ komentuje. Fluktuace zde je podle něj obrovská, často ji vykonávají jen krátce zaškolení brigádníci nebo dlouhodobě nezaměstnaní. Výdělky jsou navíc obvykle vázané na pracovní výsledky, tedy značně nejisté.

7. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

Počet volných míst: 1.066

„V České republice a zároveň celosvětově jsou na prvních příčkách nedostatkových profesí,“ říká o řemeslnících Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower. „Pro mladé lidi a jejich rodiče není učňovské školství dostatečně prestižní. Navíc poválečná generace fachmanů nyní odchází do důchodu a jejich nedostatek bude během několika let ještě palčivější,“ komentuje.

„Přestože se každý modlí, aby práci pro něj odvedl zkušený a profesně zdatný řemeslník, společnost si jich váží daleko méně než státních úředníků nebo kohokoliv s titulem z vysoké školy,“ myslí si Burkovič.

8. Montážní dělníci výrobků a zařízení

Počet volných míst: 814

Pro tuto profesi je potřeba relativně nízká kvalifikace. „Nízké platové ohodnocení a podmínky práce nemusí každý při dané mzdě akceptovat,“ uvádí Dagmar Brožová z Vysoké školy ekonomické. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče hraje roli i poměrně nízká výška mezd, nepřetržitý směnný provoz či jednotvárná práce.

9. Specialisté v oblasti financí

Počet volných míst: 740

„Odrazujícím faktorem je velmi špatná pověst povolání jako osob, které o dané problematice nemají ani páru a přesto lidem radí, jak mají – pokud možno na dlouhá léta dopředu – naložit se svými penězi,“ říká Burkovič z Asociace pracovních agentur. „Navíc jsou neodbytní a otravní. Zařadit se mezi ně nikdo nechce, protože jim jde jen o jedno – prodat další produkt. Z ničeho jiného totiž nemají provizi. Osob se silným žaludkem, které toto mohou dělat, je ve společnosti málo,“ dodává.

10. Zprostředkovatelé služeb

Počet volných míst: 735

„Je to pouze jiný, eufemistický název pro Specialisty v oblasti financí nebo Odborné pracovníky v oblasti pojišťovnictví a obchodní makléře,“ komentuje Burkovič. Problémem jsou tedy opět vysoké požadavky na uchazeče, které řada z nich nezvládne, a odměna vázaná na pracovní výsledky.