Deník N, 24. ledna 2019 6:11
Český trh práce je čtvrtý nejpružnější v Evropské unii. Ukazuje to průzkum Litevského institutu volného trhu (Lietuvos laisvosios rinkos institutas), který z dat Světové banky sestavil Index pružnosti zaměstnání.
Česká republika získala za rok 2018 v tomto indexu hodnoty 80,3 bodu na škále od nuly do sta. První Dánsko – podle autorů nejpružnější stát EU – dosáhlo 96,9 bodu, zatímco poslední Francie 39,4 bodu. Kromě Dánska předběhly Česko v žebříčku ještě Velká Británie a Irsko.
Samotnou pružnost pracovního trhu přitom nelze hodnotit jednoznačně pozitivně nebo negativně. Záleží především na tom, zda se na ni dáváme z pohledu zaměstnavatele, nebo pracovníka.
Pro firmy je pružnost jednoznačně výhodná, protože mohou díky ní snadněji a levněji nabírat nebo propouštět lidi. Zároveň jim umožňuje rychleji reagovat na technologické a ekonomické změny – ať už je to na jedné straně nečekaný růst poptávky po zboží a službách, nebo na druhé straně šok v podobě recese nebo dokonce krize.
Naopak pro zaměstnance je pružnost spíše nežádoucí. Mají totiž menší jistotu, že si danou práci udrží dlouhodobě. Chybí jim také ochrana před nestandardní pracovní dobou, ať už přesčas, nebo například ve svátek. Obvykle to pro ně také znamená nižší příplatky za práci navíc nebo kratší zákonnou dovolenou.
Podle Víta Samka, místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), se však postoj k pružnosti mění v čase. „V okamžiku, kdy panuje vysoká nezaměstnanost a lidé se bojí propouštění, je to pro zaměstnance spíše nevýhoda. Ve chvíli, kdy je to opačně, je pro ně flexibilita naopak pozitivní – teď si často spíš sami hledají jinou práci,“ vysvětluje.
Kratší dovolená a nízké příplatky
Za své čtvrté místo v EU vděčí Česká republika hlavně relativně velké ochotě lidí pracovat přesčas nebo na více úvazků, myslí si Jaromír Janoš, ředitel analytické společnosti Trexima, která český trh práce dlouhodobě sleduje.
Podle autorů indexu se český pracovní trh vyznačuje také poměrně benevolentními pravidly, pokud jde o propouštění zaměstnanců a uzavírání smluv na dobu určitou. Tuzemští pracovníci mají relativně kratší dovolenou nebo nízké příplatky za práci přesčas či o víkendu.
„Umístění České republiky je férové, protože na našem trhu práce v podstatě není problém lidi propustit a pak zase najmout,“ míní Samek.
Zástupci Hospodářské komory, kteří nepružnost pracovního trhu v Česku dlouhodobě kritizují jako překážku ekonomického růstu, neměli čas na výsledky průzkumu během několika dnů reagovat.
Index pružnosti zaměstnání vypovídá o tom, jak je v daném státě náročné požadovat práci v nestandardních časech, přijímat nebo propouštět lidi a jaké náklady toto propouštění obnáší. Tvoří jej 12 ukazatelů:
• omezení smluv na dobu určitou
• minimální mzda
• maximální délka zkušební doby
• omezení týdenní pracovní doby
• příplatky za noční směny, práci přesčas, o víkendu nebo ve svátky a omezení této práce
• minimální délka dovolené
• pravidla pro propouštění zaměstnanců (možnost propustit pro nadbytečnost)
• povinnost informovat třetí stranu při propouštění zaměstnanců
• povinnost přeškolit nadbytečného zaměstnance nebo jej přesunout na jinou pozici
• další pravidla v této oblasti
• výpovědní lhůta
• zákonné odstupné
U některých ukazatelů autoři sledovali ještě více dílčích indikátorů.
Index pružnosti zaměstnání v zemích EU v roce 2018:
Země Hodnota indexu
Dánsko 96,9
Velká Británie 83,2
Irsko 82,1
Česko 80,3
Bulharsko 79,6
Malta 77,5
Itálie 74,3
Maďarsko 72,5
Kypr 70,2
Rakousko 69,1
Lotyšsko 68,3
Belgie 68,2
Rumunsko 63,9
Německo 63,5
Španělsko 60,8
Slovensko 60,7
Litva 60,6
Estonsko 59
Švédsko 57,7
Polsko 57,5
Nizozemsko 56,5
Finsko 55,4
Slovinsko 52,9
Chorvatsko 51,2
Řecko 50,6
Portugalsko 45,5
Lucembursko 43,6
Francie 39,4
Zdroj: Lietuvos laisvosios rinkos institutas
Například nejvyšší možná délka pracovního poměru na dobu určitou činí v České republice 108 měsíců. Podle zákoníku práce lze tento typ smlouvy uzavřít nejvýše na tři roky a nelze jej prodloužit více než dvakrát. V Evropské unii stanovuje maximální hranici 20 zemí z 28, český limit je přitom po Estonsku (120 měsíců) druhý nejvyšší.
Podle mluvčí personální agentury Grafton Recruitment Jitky Součkové nyní firmy smlouvu na dobu určitou obvykle na takto dlouhou dobu ani nedávají – protože si v době značného nedostatku zaměstnanců potřebují lidi udržet. „Zhruba v polovině případů je obvyklá doba na rok a po roce prodloužení na dobu neurčitou,“ říká.
„V praxi nenarážíme na to, že by s tím byl problém,“ potvrzuje Samek. Smlouvy na dobu určitou jsou podle něj hojně rozšířené ve firmách a institucích, které závisejí na projektovém financování. „Týká se to hlavně akademické sféry, tedy vysokých škol, výzkumných ústavů,“ upřesňuje.
Česko má také jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Zákonné minimum loni činilo 12 200 korun, což byla ve druhém pololetí 2018 podle Eurostatu po přepočtu na eura sedmá nejnižší částka mezi 22 zeměmi EU, v nichž je minimální mzda uzákoněna. Po převedení na standard kupní síly, tedy jednotku, která zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých zemích, byla česká minimální mzda dokonce pátá nejnižší v Unii.
Za práci v noci nebo o víkendu mají čeští zaměstnanci ze zákona nárok na příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku, za práci přesčas pak na 25 procent navíc. Z dvaceti zemí EU, v nichž za práci přesčas náleží zaměstnancům příplatek, je jeho podíl na průměrné mzdě nižší jen v Itálii (15 procent).
Janoš ovšem připomíná, že zákon stanoví uvedené příplatky jako minimální. „V kolektivním vyjednávání bývají hojně navyšovány. Jsou odvětví, kde jsou za přesčas na 30 procentech a za práci ve svátek na 105 procentech průměrného výdělku,“ upřesňuje.
Zároveň má Česko v rámci Evropské unie nejkratší délku zákonné dovolené. Ta činí 20 pracovních dní, stejné minimum platí ještě v dalších osmi zemích EU.
O to, aby se zákonná dovolená prodloužila na 25 dní, nyní usilují i odbory. ČMKOS argumentuje hlavně tím, že v platové sféře, do které spadají státní zaměstnanci nebo například učitelé, garantuje zákoník pět týdnů dovolené už teď – což je vůči zaměstnancům ve mzdové sféře diskriminující. „Pět neděl je takový slušný evropský standard,“ zdůrazňuje Samek.
Pro firmy naopak podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, přináší delší dovolená více komplikací při zastupování chybějících pracovníků.
Kvůli boji o zaměstnance a nátlaku odborů poskytuje velká část zaměstnavatelů v ČR už teď delší dovolenou než povinné čtyři týdny. „Z šetření, které zpracováváme pro ministerstvo práce a sociálních věcí, plyne, že v 79 procentech kolektivních smluv je dovolená prodloužena oproti té zákonné o týden nebo více,“ uvádí Janoš.
Přehled českého trhu práce v roce 2018:
Kritérium Údaj pro ČR
Omezení smluv na dobu určitou 108 měsíců
Minimální mzda 12 200 Kč měsíčně
Maximální délka zkušební doby 3 měsíce
Omezení pracovní doby 6 dní v týdnu
Minimální příplatek za noční směny 10 % průměrného výdělku
Minimální příplatek za práci přesčas 25 % průměrného výdělku
Minimální příplatek za práci o víkendu 10 % průměrného výdělku
Omezení práce v noci, přesčas nebo ve svátek ne
Minimální délka dovolené 20 dní ročně
Možnost propustit zaměstnance pro nadbytečnost ano
Povinnost informovat třetí stranu při propouštění zaměstnanců ne
Povinnost přeškolit nadbytečného zaměstnance nebo jej přesunout na jinou pozici ne
Výpovědní lhůta 2 měsíce
Zdroj: Lietuvos laisvosios rinkos institutas
Jednooký mezi slepými?
Česko má také podle autorů indexu – ve srovnání se zbytkem EU – volnější pravidla, pokud jde o rozvazování pracovního poměru. Podle Burkoviče je přesto „jednookým mezi slepými“.
„Ať dá výpověď zaměstnavatel nebo zaměstnanec, začíná platit až od následujícího měsíce a s dvouměsíční výpovědní lhůtou,“ připomíná šéf Asociace pracovních agentur.
„Takže chcete se rozejít v lednu, přesto budete spolu až do konce března,“ kritizuje. Pokud podá výpověď zaměstnavatel, tak navíc zaplatí zaměstnanci i za další měsíce, protože ze zákona má zaměstnanec nárok na odstupné. To se liší podle doby, kterou zaměstnanec ve firmě strávil, a podle důvodu výpovědi.
Janošovi přijde současná regulace propouštění v ČR, které s výjimkou zkušební lhůty není možné bez uvedení důvodu, přiměřená. Některé firmy i státní instituce podle něj často zneužívají možnost dát výpověď na základě nadbytečnosti kvůli organizačním změnám, přestože dané změny proběhnou „jen na oko“ – například se přejmenuje pozice nebo mírně změní popis práce. „Soudy o neplatnost výpovědi trvají tak dlouho, že se do nich postižení raději nepouštějí,“ tvrdí.
Pružné jsou i státy mimo EU
V Dánsku, jehož pracovní trh je podle indexu nejpružnější, neplatí například žádná omezení, pokud jde o uzavírání smluv na dobu určitou. V zemi není uzákoněna ani minimální mzda, uvádí litevský institut. V Dánsku není omezena práce v noci, přesčas nebo o víkendu; zaměstnancům za ni přímo ze zákona nenáleží žádné příplatky.
Vysokou pružnost pracovního trhu mají i další významné ekonomiky, které nejsou součástí Evropské unie – především Spojené státy americké, Japonsko, Kanada a Nový Zéland. Ve všech těchto zemích dosahuje index více než 80 bodů.
Například v USA je to 92,4 bodu. Na rozdíl od většiny zemí EU tu není regulováno uzavírání smluv na dobu určitou, neexistuje výpovědní lhůta, zaměstnanci tu nemají ze zákona nárok na dovolenou ani automaticky nedostávají peníze navíc za práci o víkendu a v noci.
Naopak ve Francii, která skončila v rámci EU na opačném konci žebříčku, jsou například zakázané smlouvy na dobu určitou u dlouhodobých úkolů. V jiných případech lze takové smlouvy uzavřít maximálně na 18 měsíců, což je ve srovnání s ČR šestkrát kratší doba.
Francouzská minimální mzda byla ve druhém pololetí 2018 pátá nejvyšší v EU (při porovnání v eurech i po přepočtu podle kupní síly). Zaměstnanci také mají ze zákona nárok minimálně na 30,3 dne dovolené ročně, což je nejvíce v Unii.
V Lucembursku, které má v Unii druhou nejnižší pružnost pracovního trhu, například platí čtyřměsíční výpovědní lhůta. Smlouvu na dobu neurčitou tu může mít zaměstnanec uzavřenou nanejvýš dva roky. Zároveň tamním zaměstnancům náleží nejvyšší minimální mzda v EU – ve druhé polovině loňského roku dosahovala 1999 eur, zatímco v Česku po přepočtu jen 469 eur.
Zdroj vyšší produktivity
Autoři indexu z Litevského institutu volného trhu považují regulaci trhu práce za škodlivou. V ekonomice pak podle nich vzniká méně pracovních míst, produktivita práce roste pomaleji, zatímco šedá ekonomika naopak bují více.
„Na pružném trhu je snazší vytvářet pracovní místa, zároveň je to klíčový předpoklad pro vznik nových firem,“ uvádějí ve studii Employment Flexibility Index 2018. Flexibilní ekonomika se podle nich také dokáže lépe přizpůsobit hospodářským šokům a technologickým změnám.
Například smlouvy na dobu určitou podle autorů indexu pomáhají firmám vykrýt nečekané změny v poptávce či zastoupit zaměstnance, kteří si vezmou dlouhodobé volno nebo odejdou na nemocenskou, mateřskou či rodičovskou dovolenou.
„Zároveň usnadňují vstup na trh práce mladým lidem, protože je to pro firmy motivace, aby se nebály najmout nezkušené zaměstnance,“ argumentují. „Z pohledu zaměstnavatelů je to plus, pro zaměstnance to je prodlužování nejistoty,“ dodává však Janoš z Treximy.
Totéž platí při propouštění. „Čím vyšší náklady to obnáší, tím budou zaměstnavatelé opatrnější při nabírání nových lidí,“ varují autoři indexu.