Deník N, Koronavirus 9. dubna 2020 7:00
Navzdory očekáváním analytiků se březnová nezaměstnanost nepohnula ani proti předcházejícímu měsíci, ani proti minulému roku. Zůstala na třech procentech. Za prvních šest dubnových dní se už ale počet uchazečů o práci proti stejnému období v březnu zvýšil o sedm tisíc lidí. Jedním z nejsledovanějších odvětví je autoprůmysl, který zaměstnává 150 tisíc lidí a významně se podílí na českém exportu.
Tohoto odvětví se přímá nařízení vlády sice nedotkla, přesto byly mnohé automobilky donuceny své evropské provozy dočasně zavřít. Původně jen na dva týdny, nyní přerušení výroby prodlužují. „Zatím o výrazném propouštění firem nevíme,“ řekl Deníku N mluvčí Sdružení automobilového průmyslu Vojtěch Severýn.
Firmy v odvětví zatím hromadné propouštění neplánují také kvůli plánovanému kurzarbeitu, v němž část nákladů na mzdy od firem přebírá stát. Podporu mohou nově čerpat firmy, které byly nucené omezit výrobu, významná část autoprůmyslu proto rozhodnutí vítá.
Mnohé firmy se zatím vyhýbají propouštění kmenových zaměstnanců. „Společnosti v automobilovém průmyslu nyní vyčkávají,“ tvrdí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Stejně situaci vidí i viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Ačkoliv organizace registruje pokles počtu pracovníků, Špicar připomíná scénář z minulé krize, kdy automobilky dlouhé měsíce k propouštění kmenových pracovníků nepřistoupily. „Zaměstnavatelé věděli, že na vyčerpaném trhu práce bude těžké hledat zaměstnance. To přitom vidíme i nyní,“ říká viceprezident Svazu průmyslu.
„Mnohé z firem se ale už zbavily agenturních pracovníků,“ dodává Burkovič s tím, že zaznamenal také pokusy firem o přesun pracovníků na neplacenou dovolenou. Na to ale zaměstnavatelé nemají nárok.
Redukci agenturních pozic potvrzuje hned několik významných dodavatelů českého automobilového průmyslu. „Naši zahraniční pracovníci projevili zájem odcestovat domů za svými blízkými, tím jsme snížili stav o přibližně 180 zaměstnanců. Dalším 180 agenturním pracovníkům nebyly prodlouženy smlouvy,“ říká Kateřina Krumpochová, tisková mluvčí kopřivnické společnosti Brose dodávající například polohovací systémy pro autosedačky nebo posilovače řízení. „Propouštění kmenových zaměstnanců je až poslední možnost,“ dodává Krumpochová.
To potvrzuje také výrobce autodílů Brano, který patří poslanci za ANO Pavlovi Juříčkovi. „Zatím jsme nemuseli přistoupit k redukcím kmenového personálu, práci máme ale jen pro deset procent zaměstnanců,“ odpověděla na dotaz Juříčkova asistentka Karolína Novotná. Služeb agenturních pracovníků v současnosti firma kvůli nízké poptávce využívá jen minimálně. Mnozí kmenoví zaměstnanci přitom v současnosti čerpají ošetřovné.
Společnost plánuje využít také státní podporu při placení mezd zaměstnanců, kterou vyhlížejí i další výrobci. „Jedním z nástrojů, jak se s nižší poptávkou vypořádáváme, je částečná odstávka. Jsme velmi rádi také za schválení kurzarbeitu a jistě jej využijeme,“ vypočítává Michaela Kuhtreiberová z ostravské společnosti Hanwha. Ta se zabývá lisováním plastů a výrobou dalších dílů pro automobilový průmysl.
Na trhu je ale velké množství firem, které o své současné situaci hovořit nechtějí, i když se podle informací Deníku N agenturních zaměstnanců zbavily. „Situace se mění každým dnem, naše společnost reaguje na aktuální situaci a podle toho nastavuje nová pravidla a opatření,“ řekla jen obecně zástupkyně společnosti Erich Jaeger Jitka Filipová. Firma měla ukončit spolupráci s některými pracovníky z Polska.
Jde to i bez paniky
Ačkoliv je český automobilový průmysl uzavřením velkých automobilek částečně paralyzován, mnohé provozy zatím hrozbu krize nepociťují. Zpravidla se jedná o výrobce, kteří se mohou spoléhat i na odvětví nezasažená koronavirovou krizí.
Příkladem je výrobce elektrických součástek Tesla Blatná, automobilový průmysl je jen jedním z jeho odběratelů. „Nahrává nám, že hodně zaměstnanců v současnosti čerpá ošetřovné,“ říká ředitel společnosti Martin Beneš, který mohl uvolnit pracovníky vyrábějící automobilové součástky a firma tak měla dostatek pracovníků na dokončení dalších zakázek.
V současnosti na dva týdny přerušila výrobu, následující měsíce chce řešit domluvou se zaměstnanci, kteří by mohli například přistoupit k čerpání dovolené. Propouštět společnost neplánuje. Rozhodující bude ale podle Beneše vývoj v druhém čtvrtletí. „Obávám se, že vláda začne překotně uvolňovat podmínky karantény a na podzim nás dostihne druhá vlna koronaviru,“ vysvětluje Beneš.
Vedoucí výrobního družstva Solea Leoš Jiřele zatím také dokázal část zaměstnanců přesunout na jiné zakázky, firma dokonce nabírá brigádníky. „Nemyslím si ale, že se současná situace bez propouštění obejde,“ hodnotí současnou situaci Jiřele, jehož družstvo zaměstnávající hendikepované se zabývá lisováním plastů a kovů. Výroba součástek pro automobilový průmysl se v současnosti blíží nule.
Rožnovská společnost ZPV vyrábějící koberce pro automobily naopak hlásí stoprocentní tempo výroby. Firma také z velké části zaměstnávající zdravotně postižené dohání skluz, který nabrala v minulých měsících.
Budoucnost s otazníky
A vypadá to, že na rozdíl od kmenových zaměstnanců nebudou mít agenturní pracovníci ani pojistku v podobě státního programu Antivirus, jenž má podporovat firmy, aby nepropouštěly.
Podle návrhu, který Ministerstvo práce a sociálních věcí posílalo k připomínkování, by se totiž podpora neměla týkat licencovaných agentur práce.
Proti tomu se společně ohradila dvě profesní sdružení, které agentury práce v Česku zaštiťují. Podle nich se tak bezdůvodně a nepochopitelně poškozuje skoro 400 tisíc agenturních pracovníků a dalších 10 tisíc interních zaměstnanců, kteří zajišťují chod agentur.
„Těžko se nám jinak bude dařit držet i kvalifikované pracovníky,“ vysvětluje Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Podle něj je velmi reálné, že klienti personálních agentur začnou vypovídat jejich zaměstnance. „Nikdo nám neřekne, kdy se to stane. Bude to záležet i na délce mimořádných opatření,“ dodává Kupec.
Program Antivirus
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) podle svého pondělního vyjádření zjednodušila program Antivirus, který chce projednávat na vládě:
Nucené omezení provozu a karanténa – v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 100 procent průměrného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 39 tisíc korun.
Související hospodářské potíže – dle druhu překážky pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60-100 procent průměrného výdělku. Příspěvek zaměstnavatelům 60 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 29 tisíc korun.
Ohrožení a přitom potřební pracovníci
Odliv agenturních pracovních sil z automobilového průmyslu zatím mohli kompenzovat zprostředkovatelé práce, kteří se potýkají s nepoměrem poptávky napříč celou republikou. „Radíme agenturám, aby se snažily své pracovníky efektivně přesouvat,“ vysvětluje Burkovič, který poukazuje na neobsazená místa v zemědělství nebo lesnictví. V posledních týdnech agentury registrovaly také zájem o pozice v supermarketech.
O budoucnosti kmenových zaměstnanců podle hlasů z trhu rozhodnou následující týdny. Ty ukážou, zda je kurzarbeit skutečně vhodným nástrojem. Úřady práce začnou peníze firmám vyplácet nejdříve příští týden, tedy téměř měsíc po vyhlášení nouzového stavu a zavedení karanténních opatření. Asociace malých a středních podniků si stěžuje na nepřehlednost systému vyplácení kurzarbeitu. Vláda navíc podle asociace nevzala v úvahu pokrytí spodní hranice u náhrad pro zaměstnance, především u nízkopříjmových skupin mohou náhrady pro pracovníka dosáhnout pouze jednotek tisíc korun měsíčně.