Tisková zpráva, 13.10.2017
Asociace Pracovních Agentur (APA), založená roku 2001, je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci (temporary help).
APA Vám proto určitě nebude říkat, koho máte v následujících parlamentních volbách volit. Z volebního letáku ČSSD si však jistě uděláte sami názor, kdo legálnímu agenturnímu zaměstnávání nepřeje. “Zlepšit regulaci agenturního zaměstnávání a posílit tím kmenové zaměstnance.” Stejně jako další koaliční strany ANO 2011 a KDU-ČSL, které se hlasováním podílely na prázdninové likvidační novele Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce proti legálním agenturám práce. Jak vidno, ČSSD ani tohle nestačilo a je odhodlána legální agentury práce dále likvidovat.
Ze strany ČSSD to není první faul. Před ministryní práce Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD) exceloval ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě (všichni ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD, 2002-2006). Za jeho ministrování byly po 14 svobodných letech od Listopadu 89´v roce 2003 agentury práce legislativně zregulovány v Zákoně o zaměstnanosti. Začala celá dnešní anabáze opakovaného tříletého povolování činnosti, zvyšování poplatků, regulací, kontrol a utahování šroubů. Mj. agenturní zaměstnanci dodnes nesmí využívat Dohody o provedení práce. Už to je na trhu práce u krátkodobých činností hendikepuje.
Teoreticky levicoví ministři si ovšem v ničem nezadali ani s těmi teoreticky pravicovými. Petr Nečas (ODS, 2006-2009) se ve vládě Mirka Topolánka (ODS) zasloužil o další utužení režimu existence agentur práce. Dalšími požadavky v Zákoně o zaměstnanosti, např. brutálně zvedl poplatky za povolení. Nebo přidal posuzování spolehlivosti žadatelů o povolení Ministerstvem vnitra, vedeným Ivanem Langrem (ODS). A omezil i praktické fungování. Třeba “slavným” nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Přetrvává dodnes, 8 let po finanční krizi. I když je dnes situace opačná. Tehdy mělo snížit zaměstnanost cizinců ze zemí mimo EU, aby bylo dost práce pro občany ČR.
Pozitivním obdobím bylo jen krátké působení nestraníka Petra Šimerky (2009-2010) v úřednické Fischerově vládě, který jako dlouholetý náměstek a legislativec MPSV od roku 1998 věcem opravdu rozuměl. Přestože byl nominován ČSSD a předchozí dobu strávil ve vysokých funkcích odborů, chápal roli legálních agentur práce a snažil se jim vycházet v mezích zákona vstříc.
Následná éra Jaromíra Drábka (TOP09, 2010-2012) v Nečasově vládě (ODS) proslula dalším honem na legální agentury práce. Zavedl diskriminační povinného pojištění agentur práce proti úpadku. První verzi zákona sice odmítl Ústavní soud, ale v druhé nová povinnost zůstala. Spoustu agentur práce ukončilo svou činnost, protože pojištění ještě pár dnů před lhůtou na trhu neexistovalo. Také zakázal generálně formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU. A to bez ohledu na druh práce, aniž ovšem zrušil nařízení vlády předchůdce Nečase. O zákazu zaměstnání pro osoby zdravotně postižené v agenturách práce, které trvalo dlouhé 3 roky, nemluvě. Nic na tom nezměnila nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP09, 2012-2013). Ani na snížené ochraně agenturních zaměstnanců, vyloučených při neuhrazení mezd z insolvenčního zákona. Ani na absurdním nařízení, aby zaměstnanec měl vždy na pracovišti u sebe v kapse pracovní smlouvu.
O žádné změny, v kladném i záporném slova smyslu, neusiloval ani Ing. František Koníček (2014-2014), který vzhledem k účasti v Rusnokově “Zemanově” úřednické vládě přerušil své členství v ČSSD. O to se – v negativním slova smyslu – postarala rozsáhlou regulační novelou v létě 2017 Michaela Marksová-Tominová (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD). Zavedením nesmyslných půlmilionových kaucí pro žadatele i stávající legální agentury práce, povinností zaměstnávat odpovědného zástupce, omezením agenturního zaměstnance ve výběru zaměstnavatele a dalšími změnami.
Většině regulačních kroků vůči legálním agenturám práce zdatně sekundovaly tehdejší i nynější koaliční vládní strany. ANO 2011, KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, Věci veřejné, Lidem a Strana zelených. Jen díky jim, byly nápady z dílny ministrů práce za ČSSD, ODS a TOP09, parlamentem schváleny. Většinou se k nim připojila KSČM, která drží po léta jednotný názor – agentury práce úplně zrušit. Díky nim mají mafie a obchodníci s lidmi v ČR čím dál větší prostor a legálním agenturám práce jsou svazovány ruce.
Nové regulační kroky chystají i možní parlamentní nováčci, proto je dobré číst jejich volební programy. Třeba na první pohled svobody milovní Piráti píší “Boj s byznysem pracovních agentur na hraně zákona, proti nejisté, špatně placené práci, z níž nelze uživit domácnost”. Jinými slovy ne potírání mafií a pokutování firem, které si od nich kradenou práci nakupují, ale postih agentur práce, které se sice pohybují na hraně zákona, ale pořád ještě podnikají legálně. Mohli by se tak zapojit mezi další zklamání ze změn v politice, jak bylo popsáno výše.
Každý svého štěstí strůjcem. Pamatujte na to 20. a 21.10.2017 u volebních uren. Máte tu moc.