V pátek 26.02.2021, na svém večerním zasedání, vyhlásila nepoučitelná vláda ČR 20 nových Krizových opatření, počínaje x-tým Nouzovým stavem, fakticky lockdown České republiky. Současně vyhlásila povinné testování zaměstnanců velkých firem nad 250 zaměstnanců a poté středních 10-49 zamětsnanců. Posléze i malých 1-9 zaměstnanců. Po 2 týdnech se ukázalo, že firmy nejsou žádným semeništěm chorob, jak vláda opakovaně sugerovala skrze servilní média veřejnosti. Současně se opět ukázala opakovaná neschopnost či úmysl vlády, nechat na koronaviru vydělávat spekulatny. S nařízenými testy by občan i podnikatel logicky očekával současné úřední zastropování jejich ceny a to, že vláda jich má ve skladech státních rezerv dostatek. Opak byl a je pravdou, ceny testů rázem vystřelili i do 5 násobných výšek a vláda nabídla firmám směšnou podporu 60,- Kč/test. To přímo nahrává podezření na korupci. Stejná situace byla u nařízených roušek a respirátorů. Po roce přehmatů a omylů vlády s koronavirem to už nemůže být ani hloupost dotyčných, ani náhoda. Jen další okrádání firem a občanů z moci úřední.
Další kolaps a nepřipravenost vládních nařízení ukázala neschopnost státu pozitivně firmami otestované zaměstnance obratem otestovat ve státních zdravotnických zařízeních PCR testy a tím potvrdit nebo vyvrátit výsledek samotestu. Nezřídka čekají zaměstnanci i několik dní, než jsou na státem potvrzený test pozváni. Mezitím nemohou do práce a také jejich rodina a lidé, s nimiž se setkali nevědí, zda měli kontakt s pozitivině testovaným či ne. Prostě jen pokračování chaosu.
Kapitolou samou pro sebe pak byla nařízení o povinném testování z hlediska běžné podnikové praxe. V areálech velkých firem s povinností testovat běžně působí kromě kmenových zaměstnanců též destíky až stovky spolupracujcích menších firem či živnostníků. Počínaje bezpečnostní službou na vrátnicích a recepcích, přes úklidovou službu, kuchaře podnikových kantýn, pracovníky skladů, logistiky atp.. A samozřejmě agenturní zaměstnanci. Běžná tak byla situace, kdy na některé spolupracující nebo setkávající se zamětsnance se povinnost testovat vztahovala, zatímco na jiné ne. To vláda – opět dodatečně – později upravila. Nyní se na pracovištích firem s povinným testováním musí testovat všichni ostatní přítomní. Co však – s farizjským poukazem na dostatek času a vykazování až v dubnu 2021 – doposud vláda neupravila, je otázka vykazování testů, evidence testovaných, placení testů a vyúčtování příspěvků od zdravotních pojišťoven. Povinnost byla uložena provozovateli výrobního areálu, ale jen část zaměstnanců jesou jeho vlastní. Jen ty má evidovány a zná zdravotní pojišťovnu. U ostatních nezná ani nejsou zdravotní pojišťovnou evidováni mezi jeho zaměstnanci. Jako za posledních 12 měsíců se zde zase a opakovaně ukázala totální odtrženost vládních politiků a úředníků od letité podnikové praxe. To je neomluvitelné a stále dokola.
Asociace pracovních agentur poskytuje konzultace a pomoc svým členům, zasaženým opatřeními vlády proti koronaviru. Proto se znalostí praktické stránky věci odeslala vládě a příslušným ministerstvům datovou schránkou seznam dotazů k praktickému provádění testování s ohledem na agenturní zaměstnance. Je příznačné, že doposud kromě potvrzení o obdržení dopisu s dotazy či zprávy o předání na MPO, nedostala ani jednu odpověď. To je naprosto nepřijatelné.
Jediné pomoci obratem se APA dostalo od Hospodářské komory ČR, jíž je členem. Její tým právníků z poradenského centra se pokusil na část otázek odpovědět. Avšak jak konstatoval (cituji) „je nezbytné naši odpověď považovat za nezávazný názor, který se dle dalšího vývoje situace může dále pozměnit. Pro jednoznačný a závazný výklad Vám proto doporučujeme obrátit se přímo na navrhovatele Opatření, tj. legislativní odbor Ministerstva zdravotnictví České republiky.“ (konec citace) A to stále mlčí.