Deník N, 25. září 2019 0:03
Německá ekonomika zpomaluje a podobný osud hrozí i Česku. Pokud země spadne do recese, obvykle klesnou mzdy a firmy propustí nadbytečné pracovníky nebo jim zkrátí pracovní dobu, což opět vede k nižším výdělkům. Výjimkou nebylo ani Česko před deseti lety. Přesto se i tehdy našli zaměstnanci, kteří si přilepšili a byl o ně zájem.
Že se některým profesím daří v krizi či recesi lépe, potvrzuje analýza Deníku N. Ta srovnává mzdy v roce 2008, kdy byl na tom český trh práce nejlépe od roku 1997 (míra nezaměstnanosti činila 4,4 procenta), a v roce 2010, kdy celková nezaměstnanost naopak vzrostla na 7,3 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu během obou vln tehdejší recese.
Nejvíce si mezi lety 2008 a 2010 přilepšili pomocní montážní dělníci. Podle analytika společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského nejhůře placená masa lidí musela odejít a v oboru zůstali jen kvalifikovanější a více specializovaní zaměstnanci.
Profese, kterým během recese nejvíce vzrostl výdělek:
Kategorie zaměstnání • Medián mezd v roce 2008 • Medián mezd v roce 2010 • O kolik jim vzrostl výdělek
Pomocný montážní dělník • 12 698 Kč • 17 053 Kč • 34,3 %
Prodavač drogistického zboží a kosmetiky • 14 720 Kč • 17 452 Kč • 18,6 %
Vedoucí pracovník dílčího celku jinde neuvedený • 37 426 Kč • 43 995 Kč • 17,5 %
Odborný pracovník účetnictví a financování • 31 983 Kč • 36 643 Kč • 14,6 %
Zdravotní sestra • 20 658 Kč • 23 431 Kč • 13,4 %
Horník/dělník v uhelných dolech • 29 972 Kč • 33 503 Kč • 11,8 %
Lékař • 34 348 Kč • 38 175 Kč • 11,1 %
Vedoucí pracovník finančního / hospodářského útvaru • 56 997 Kč • 63 259 Kč • 11 %
Dělník pro pěstění a ošetřování lesa • 14 361 Kč • 15 789 Kč • 9,9 %
Lesní školkař • 11 506 Kč • 12 631 Kč • 9,8 %
Zdroj: ISPV, vlastní výpočty
Medián hrubé měsíční mzdy
Tento údaj říká, kolik by si v daném oboru vydělal prostřední zaměstnanec, pokud bychom je všechny seřadili do pomyslné řady podle výdělku, od nejnižšího do nejvyššího. Medián je průkaznější než průměrná mzda, protože je méně zkreslený extrémními hodnotami, hlavně vysokými výdělky malé skupiny pracovníků.
Mezi profesemi, kterým vzrostl výdělek, byli i odborníci v oblasti účtování a financování. Podobné odborné ekonomické profese jsou ve firmách stále potřeba, protože finanční procesy musí běžet i v krizi.
Další skupinou jsou lékaři a zdravotní sestry. Podle ekonomů platí, že v recesi se celkově daří zaměstnancům pracujícím pro stát. „Dále lze zmínit například hasiče, učitele, policisty nebo úřednické pozice, kde je propouštění přece jen složitější a jistota zaměstnání vyšší než v privátní ekonomice,“ uvádí analytik výzkumné společnosti Trexima Marcel Navrátil.
Špatně se nevedlo ani horníkům, kteří se v žebříčku dostali na šesté místo. Během recese se jim podle Dombrovského zvýšily mzdy, protože cena uhlí, zvláště černého, byla právě vysoko a odvětví se dařilo.
Statistiku mohlo vylepšit propouštění
Alespoň o 2,52 procenta, což byla inflace mezi lety 2008 a 2010, se medián mzdy v tomto období zvýšil u téměř poloviny (81 profesí ze 179 srovnávaných).
Podle ekonoma společnosti Roklen Dominika Stroukala mohlo v těchto oborech hrát roli propouštění. „Tím jsou nejvíce ohroženi nekvalifikovaní zaměstnanci s nižšími mzdami. S úbytkem zaměstnanců tak roste průměrná mzda ve zbytku odvětví,“ vysvětluje. Pokud se podíváme na data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), ze zmíněných 81 profesí, které si během recese reálně přilepšily, klesl počet zaměstnanců ve 46 případech (tedy v 57 procentech). Například lesních školkařů, jimž vzrostla mzda o téměř deset procent, zůstala v oboru proti roku 2008 jen čtvrtina.
Podobný statistický paradox se podle ředitele Treximy Jaromíra Janoše může projevit i růstem průměrné mzdy v celé zemi. „Pokud firmy propustí nekvalifikované, a tím pádem hůře placené zaměstnance, průměrný výdělek se zvýší, i když těm zbylým nepřidají ani korunu,“ říká.
Janoš navíc upozorňuje, že k růstu mezd mezi lety 2008 a 2009 mohlo v některých případech dojít i čistě díky „vykazovací kázni firem“. „Mohla nastat situace, že nějaký velký respondent v roce 2008 data nedodal, protože už řešil jiné problémy, zatímco následně už je vykázal. A pokud jeho montážní dělníci berou více než v ostatních firmách, mohlo to pohnout s mediánem,“ vysvětluje. Právě velké firmy s více než 250 zaměstnanci ale musí data do ISPV posílat ze zákona.
Hraje roli počet zaměstnanců?
Hodnotit, zda se dané profesi v recesi dařilo, nebo ne, jen podle počtu zaměstnanců však nemůžeme. Někteří lidé si totiž mohli přilepšit i navzdory propouštění v jejich oboru. V některých odvětvích navíc mohl počet zaměstnanců klesnout, protože část lidí odešla do důchodu a nepovedlo se za ně najít adekvátní náhradu. Zvláště u málo kvalifikovaných profesí navíc podle Dombrovského dochází k velké fluktuaci zaměstnanců mezi obory. „Část lidí se tu zcela běžně přelévá mezi segmenty, je zde nejmenší bariéra. Nenabírají se zrovna prodavačky? Jdete do fabriky,“ říká.
Kromě toho se podle Stroukala mohlo u některých profesí stát, že zaměstnavatelé zvyšovali mzdy ne proto, že by se jim dařilo. Ale v podstatě na svůj úkor, jen aby si do budoucna „koupili“ loajalitu schopných zaměstnanců. „V konečném důsledku se jim to může vyplatit,“ míní ekonom.
Podle analytika společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského navíc platí, že spoustě firem se i během recese daří a výdělky tu dál rostou. „Krize není automatická stopka všeho. Stejně tak platí, že firmy, které předtím neprojedly růst a investovaly do nových technologií nebo do lidí, ustály recesi výrazně lépe. Často si i dál mohly dovolit růst mezd,“ říká.
Dál je zájem o ajťáky a obchodníky
Odborníků na trh práce jsme se zeptali i na další profese, kterým se během krize nebo recese typicky daří a je po nich poptávka.
Jedná se například o obchodníky. „Zvláště v krizi firmy potřebují získávat nové zakázky. Obchodník navíc nepředstavuje pro zaměstnavatele v době krize velkou finanční zátěž, pokud jede na procenta z úspěšného obchodu,“ říká mluvčí personálně-poradenské společnosti Randstad Alžběta Honsová. Tuto zkušenost má z minulé recese i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Poptávka byla jedině po obchodních zástupcích, kteří by prodali vše, co se navyrábělo, jako by žádná krize nebyla,“ tvrdí. „Odvrácenou stranou je ale fakt, že umět prodat v době, kdy málokdo kupuje, je o mnoho náročnější než v době blahobytu,“ dodává Navrátil z Treximy.
Stejně tak mívají firmy zájem o inženýry kvality. „V krizi, kdy bojují o každou zakázku, si nemohou dovolit žádný problém,“ vysvětluje Honsová. Důležití jsou podle ní i pracovníci služby service desk, kteří obvykle poskytují zaměstnancům a zákazníkům technickou podporu. „Je to prvotní kontakt pro všechny klienty a firma si nemůže dovolit neuspokojit zákazníka,“ zdůrazňuje mluvčí Randstadu.
Špatně na tom podle expertů rozhodně nebudou ani IT specialisté. Po „ajťácích“ je podle Dombrovského obrovská poptávka i v řadě firem, které se bez nich donedávna obešly. „Díky novým technologiím je teď hledají i firmy, které je ještě před deseti lety nepotřebovaly. V podstatě všichni, banky, maloobchodníci, třeba i Tesco,“ říká.
Ve větší míře firmy najímají i krizové manažery, kteří jim mohou pomoct překonat ekonomické problémy. Práce těchto expertů je většinou časově ohraničena, v době růstu se pak podle Dombrovského buď věnují běžné manažerské činnosti, nebo působí v zahraničí. „Rozhodně tu ale nejde o stovky zaměstnanců,“ uvádí.
Kdo jde naopak z kola ven
Obecně ale podle Dombrovského není v Česku mnoho oborů, kde by se během krize nabíralo výrazně více zaměstnanců. Spíše se podle něj ukáže, které profese jsou dlouhodobě extrémně nedostatkové, a o ty bude stále zájem, zatímco jinde se nábor zastaví, nebo dokonce dojde k propouštění.
Podle Janoše z Treximy se firmy v době recese nejčastěji zbavují prvně pozic, které nenesou žádné know-how nebo je lze nahradit roboty či umělou inteligencí. „To se nejvíce týká nekvalifikovaných činností, například zaškolených operátorů nebo manipulačních dělníků ve skladech,“ říká. Řada firem ale během krize či recese šetří i na vrcholových manažerech. „V době poklesu trhu si firma prostě příliš drahého člověka nemůže dovolit, takže si zaměstnavatelé spíše nechávají specialisty,“ zdůvodňuje Honsová.
Stejně tak firmy v době poklesu ekonomiky ruší místa, bez kterých se případně obejdou – propouští například zaměstnance v marketingu nebo odborníky na lidské zdroje. Podle Navrátila z Treximy jsou navíc ohroženější zaměstnanci ve zkušební době nebo se smlouvou na dobu určitou. „Tyto pracovní poměry se často nechají doběhnout a neprodlouží se,“ dodává. V Česku mívají problém i méně kvalifikovaní dělníci, kteří se podílejí na výrobě ve zpracovatelském průmyslu, zvláště v automobilkách a u jejich dodavatelů. Tento sektor je totiž vzhledem k české závislosti na automobilovém průmyslu jakýmkoliv zpomalením ekonomiky postižen nejvíce. „S poklesem dělníků nebo operátorů výroby následně klesá i počet mistrů,“ upozorňuje navíc Honsová.