Deník.cz, Zprávy, Ekonomika 27. března 2020 18:32
Trh práce si podle firem i personálních agentur prochází změnami, které nemají obdoby. Vládní opatření proti koronaviru zasáhla také v Česku pracující cizince. Někteří v práci skončili nedobrovolně, další zemi opustili v obavě o svoje zdraví. Největší nedostatek pracovníků je ve stavebnictví a zemědělství.
Po vyhlášení nouzového stavu a uzavření hranic z České republiky podle odhadů odešly až desítky tisíc cizinců. Oficiální čísla zatím k dispozici nejsou. Zahraniční pracovníci jsou přitom klíčoví pro mnohá odvětví české ekonomiky. V polovině loňského roku jich v České republice podle statistiků pracovalo téměř 700 tisíc. Jde především o pracovníky ze Slovenska, Polska, Rumunska nebo Ukrajiny.
„Máme velké problémy s kapacitami. Z občanů Evropské unie, které jsme dříve vzhledem k volnému pohybu osob nepovažovali za cizince, se cizinci najednou stali,“ říká mluvčí stavebního gigantu Metrostav Vojtěch Kostiha. Společnost kromě Čechů zaměstnává především pracovníky z Polska a Slovenska, kteří se ale vrátili domů. Obdobnou situaci řeší také společnost Eurovia, jeden z významných stavitelů českých dálnic. „Vše komunikujeme také se zástupci investorů, bohužel ale zjišťujeme, že například náš největší investor (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. red.) nemá přesná a jasná zadání od vlády, jak s námi situaci řešit, což vyvolává další nervozitu,“ uvádí mluvčí Eurovie Iveta Štočková.
Zatímco mnozí Poláci nebo Slováci s návratem do vlasti ještě mohou vyčkávat, pro pracovníky z Ukrajiny se situace v posledních dnech výrazněji zkomplikovala. V pátek totiž Kyjev zavřel hranice i pro své občany, což pro mnohé pracovníky v Česku znamenalo urychlený přesun do vlasti, a to jak speciálními vlakovými, tak leteckými spoji. „Jen v našich databázích vnímáme úbytek stovek pracovníků,“ poukazuje na odliv Ukrajinců či Srbů Gabriela Hrbáčková z pracovní agentury Hofmann Personal. Kromě stavebnictví vnímá pokles zaměstnanců také v logistice a méně kvalifikovaných odvětvích, ve kterých mnoho Čechů nepracuje.
Dopady by přitom podle odborníků na zaměstnávání mohly být ještě významnější, pokud by nedošlo k prodloužení víz pracovníků, kteří již v Česku působí. „Vláda nám v tomto vyšla maximálně vstříc,“ říká Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.
Situace přesto zdaleka není jednoznačná. Zatímco některé firmy trápí výpadek pracovní síly, další v posledních dnech propouštěly. Ať už šlo o hotely, restaurace nebo malé průmyslové provozy, které se potýkají s klesající poptávkou. „Rozdíly v zaměstnanosti se významně projevují jak mezi regiony, tak napříč jednotlivými obory,“ vysvětluje Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower.
„Z hlediska statistik počet lidí na úřadech práce roste, jsou zde ale pozice, které bude velmi těžké obsadit,“ dodává. Úspěšně se podle něj daří nábor na práci v supermarketech. Naopak nízký zájem je ze strany Čechů i cizinců o práci na směny ve výrobních závodech, například u dodavatelů automobilového průmyslu.
„Firmy musí sahat po netradičních řešeních. Zaměstnanci se přesouvají napříč odvětvími,“ říká analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Výpadek zaměstnanců částečně začínají kompenzovat brigádníci, kteří do své hlavní práce chodit nemohou. To ale platí jen částečně. Podle Halbrštáta totiž zásadně vzrostla neochota lidí cestovat za prací. Češi se kvůli bezpečnostním rizikům v posledních týdnech nechtějí vydávat pracovat dále od svého bydliště, u cizinců je zase změna pracovního zařazení z legislativních důvodů komplikovanější, dodává Hrbáčková z Hofmann Personal.
Otevření hranic je klíčové
Situace se může v následujících měsících dále komplikovat. Bude záležet na tom, jak přísná zůstanou omezení na hranicích. Podnikatelé se obávají toho, že vláda sice zmírní opatření v Česku, kvůli uzavřeným hranicím ale nebude možné získat pracovníky. „Na červen jsme měli pro firmy nasmlouván příchod stovek zaměstnanců. Jestli ale budou moci do Česka odcestovat, to nevíme,“ vysvětluje Hrbáčková s tím, že podniky by v tom případě musely omezit výrobu.
Na obdobný problém přitom naráží také české zemědělství, které spoléhá na sezonní pracovníky. „Až devadesát procent pracovníků jsou lidé z východní Evropy, stále víc nacházejí uplatnění i na kvalifikovaných postech, třeba jako technici,“ říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ti se ale do Česka nyní nedostanou.
Výpadky pracovníků v zemědělství v současnosti částečně pokrývají lidé z průmyslu, jejichž zaměstnavatelé dočasně pozastavili provoz. To ale zemědělcům pomůže jen na několik následujících týdnů.
„Problémy skutečně začnou, až budeme sklízet začátkem léta první úrodu, to může na trhu chybět až několik tisíc lidí,“ dodává Ludvík a poukazuje na situaci v Itálii nebo Španělsku, kde mnohé sady kvůli pandemii zůstaly ležet ladem. Právě jihoevropské státy patří mezi hlavní dodavatele ovoce do Česka, které je v tomto odvětví nesoběstačné. Zemědělci proto doufají, že vláda rozvolní podmínky pro brigádní práci nezaměstnaných.
Neviditelný problém
Kritická situace na trhu práce ale může probudit také dlouho dřímající problém českého personálního trhu. Kromě stovek tisíc legálních pracovníků totiž v Česku působí také tisíce cizinců, kteří v Česku pracují ilegálně.
„Už od uzavření gastronomických provozů se na trhu začaly objevovat organizované skupiny, které se snaží na trhu udat svoje pracovníky,“ vysvětluje šéf Asociace personálních agentur Burkovič. „Za normální situace by cizince bez práce vyvezli za hranice, to teď ale nemohou. Proto na trhu své pracovníky nabízejí za skutečně nízké ceny,“ dodává s tím, že tisíce cizinců bez pracovního povolení jsou tak zahnány do kouta.
Na to upozorňuje také šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Metod manipulací s takovými pracovníky je spousta. Pracovníkům může být vyhrožováno horší prací, stejně tak jim můžou hrozit například vyhozením z ubytoven,“ vysvětluje Středula s tím, že odbory před tímto jednáním varovaly i ministerstvo vnitra. „Zneužívat ekonomické závislosti takových pracovníků bude skutečně jednoduché, když se nemohou vrátit domů,“ dodává šéf odborů.
Tripartita rovněž vyzvala firmy, aby se postaraly o cizince, které musely propustit. Společnosti, které tak neučinily, by podle dokumentu zaslaného na ministerstvo vnitra měly být vyřazeny z migračních programů.
Co s pendlery?
To by se mohlo dotknout také firem, které zaměstnávají takzvané pendlery, kteří dojíždějí pravidelně pracovat do Česka. Uzavření hranic totiž pro mnohé z nich znamenalo také ztrátu zaměstnání. „Ještě před týdnem jsme byli s kolegyněmi na pracovní směně. Odpoledne jsme dostaly zprávu, že už se s námi nepočítá,“ říká Polka Ewa Jakubiaková, která dojížděla pracovat do firmy na severu Moravy.
Obdobný osud přitom potkal i některé další Poláky, kteří každodenně přejížděli hranice. Další firmy v polském příhraničí si přitom na nedostatek zaměstnanců stěžují, získat novou pracovní sílu se jim ale už v následujících měsících nepodaří.
Zatím v klidu nicméně zůstávají Poláci, kteří v Česku nejen pracují, ale také bydlí. „Do Polska se kvůli koronaviru vracet neplánuji. Situace tam není nijak lepší,“ vysvětluje Paweł Babiuch, který pracuje v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto.
„Firmy se běžně nejdříve zbavují agenturních zaměstnanců, společnosti s dlouhou perspektivou ale zatím k propouštění nepřistoupily,“ vysvětluje Halbrštát z Manpower. „Ještě před měsícem měly automobilky nedostatek lidí, jejich nábor a výcvik je stál hodně peněz, vyplatí se jim proto vyčkávat,“ dodává.