ilist.cz, Informační a zpravodajský server studentů Vysoké školy ekonomické Praha, ekonomika a politika, 2. prosince 2013
Studenti, kteří nezvládli při škole získat pracovní zkušenost, se nemusí bát. Do konce srpna 2015 se mohou na úřadech práce hlásit do programu „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. V rámci projektu se dostanou do některé z firem, kterým stát a Evropská unie za zaměstnání absolventa zaplatí.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se má takto řešit problém nezaměstnanosti mladých. „Podstatou této aktivity je umožnit mladým lidem, aby získali tolik potřebnou praxi, a tím pádem se zvýšila jejich šance při hledání zaměstnání,“ komentuje pro iList mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Odborníci mají ovšem k nápadu řadu připomínek – vysokou byrokracii nebo „vyhazování peněz“ na úkor jiných skupin.
Šanci mají i vysokoškoláci
Daňoví poplatníci v Česku už přispěli na praxi 239 absolventům. O zaměstnávání mladých lidí v rámci projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ projevilo zatím zájem 2308 tuzemských firem, které nabízejí dohromady 3580 volných míst. Ukazují to poslední data Úřadu práce ČR. Jak přitom informuje MPSV, dalších 2600 uchazečů se ještě může hlásit. Firmy nabízejí místa hlavně v oblasti administrativy, obchodu, IT, hotelových služeb, pohostinství či účetnictví.
Jak napovídá název, projekty jsou určené pro absolventy škol, kterým ještě nebylo třicet a kteří jsou déle než čtyři měsíce zapsaní na úřadu práce nebo jim jednoduše chybí pracovní zkušenost. Nejvyšší dosažené vzdělání nehraje roli. Jak zdůrazňuje Beránková, mezi úspěšnými uchazeči se už objevili i vysokoškoláci.
Nejde o nic nového
„Absolventské praxe byly v průběhu devadesátých let, a pokud se nemýlím, až do roku 2004 jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,“ připomíná Magdalena Kotýnková z Národohospodářské fakulty na VŠE. V roce 2004 ovšem začal platit nový zákon o zaměstnanosti, ze kterého tyto praxe „vypadly“.
Několik let to vzhledem k hospodářskému růstu příliš nevadilo, absolventi při vstupu na pracovní trh neměli potíže. To se ovšem v posledních pěti letech změnilo, dodává Kotýnková. „Za této situace považuji za přiměřené podpořit získání praxe těch absolventů, kteří mají zájem pracovat, tedy jsou v evidenci úřadu práce,“ uvádí. „Pohled na trh práce v Evropě jednoznačně ukazuje, že nezaměstnanost mladých je významným celospolečenským problémem, což znamená hrozbu pro budoucí potenciál dané ekonomiky,“ souhlasí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Každý pokus řešit tuto otázku je proto podle něj chvályhodný. „Vzhledem k demografickému vývoji a očekávanému úbytku pracovní síly je i v zájmu zaměstnavatelů získat co nejkvalitnější absolventy a vůbec se o nich dozvědět,“ pokračuje. Pro mladé je podle něj klíčové, že tak vůbec dostanou příležitost někde předvést, co zvládají. „Bez té první pracovní zkušenosti se to ukazuje dost obtížně,“ myslí si.
Jádro problému leží jinde
Zároveň však Vejmělek upozorňuje i na negativa, zejména živení úřednického aparátu a s tím spojenou byrokracii. „Například Komerční banka se právě z důvodu nákladné administrativy tohoto projektu nezúčastňuje,“ říká. Banka tedy podle něj raději nabízí brigády, stáže nebo spolupráci při psaní závěrečných prací.
Kritikou nešetří ani ředitel Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Je zásadně špatně, když firmy dostávají příspěvky a dotace na tvorbu pracovních míst. A je úplně jedno, pro jakou skupinu nezaměstnaných na trhu práce. Uvědomme si, že tím vyhazujeme peníze, které pak chybí třeba ve zdravotnictví, školství nebo hasičům,“ vyjmenovává.
„Politici to obhajují tím, že místo podpory v nezaměstnanosti dají raději lidem tytéž peníze za účast na odborné praxi. Místo abych peníze pálil, tak je roztrhám. To je naprosto mimo realitu,“ doplňuje. Daleko přínosnější by podle jeho názoru byla změna školského systému v Česku, který za peníze poplatníků produkuje v praxi nepotřebné nezaměstnané. „Přitom firmám současně chybí armáda kvalifikovaných zaměstnanců jiných oborů,“ zdůrazňuje.
Jak to funguje
Projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ po Česku funguje celkem čtrnáct. Nejvíce dohod s firmami o zaměstnání absolventů zatím uzavřela Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně, a to 65. Zde se také zatím nahlásilo nejvíce uchazečů (400).
Celkový rozpočet činí 1,034 miliardy korun, 85 procent z toho se má zaplatit v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, zbytek pak z českého státního rozpočtu. Firma, která absolventa zaměstná, získá na takového pracovníka až 24 tisíc měsíčně, a to na půl roku až na rok. Maximum uchazečů, které lze takto v Česku zaměstnat, jsou tři tisíce.
Programy běží od letošního července, trvat mají do 31. srpna 2015. „V případě, že se ukáže – a zatím tomu vše nasvědčuje – že jsou skutečně přínosem a že je o ně zájem, je pravděpodobné, že bude snaha v této praxi nadále pokračovat,“ říká ovšem už teď Beránková.