Deník N, 30. října 2019 12:09
Ani dva měsíce před koncem roku firmy v Česku netuší, jak se jim zvýší mzdové náklady. Vláda a sociální partneři se totiž stále ještě neshodli na tom, kolik by v příštím roce měla činit minimální mzda.
Zaměstnavatelé a odboráři přitom mají podle ministryně práce a sociálních věcí poslední dva dny na to, aby přišli s nějakým společným návrhem. Pokud se jim to nepovede, chce Maláčová navrhnout na vládě zvýšení minimální mzdy na 14 700 korun. Oznámila to na Twitteru.
Sociální partneři nedošli ke kompromisu ani během pondělního jednání. „Podle mých očekávání jsme shodu nenašli, tudíž je to na rozhodnutí vlády,“ shrnuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zástupci odborů prosazují, aby se hrubá minimální mzda zvýšila o 1650 korun na 15 tisíc korun měsíčně, zatímco Svaz průmyslu a dopravy ji chce zvýšit jen o 700 korun na 14 050 korun za měsíc.
Svaz ve svém výpočtu vychází ze vzorečku, podle něhož by měla minimální mzda vždy činit 44 procent průměrné mzdy z předchozího roku. Aby se minimální mzda počítala podle jasně daného vzorce, prosazuje dlouhodobě. „Aby to nebylo každý rok politické rozhodnutí, na které čekáme do poslední chvíle,“ říká mluvčí svazu Eva Veličková.
Termín Maláčové přitom svaz vážně nebere a počítá s tím, že o minimální mzdě bude jednat dál příští měsíc, například na setkání tripartity 18. listopadu. „Žádné oficiální stanovisko jsme od paní ministryně nedostali. Všimli jsme si toho jen na internetu, kam to napsala,“ tvrdí Veličková.
Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Barbary Hanousek Eckhardové ale „deadline“ platí. „Dva měsíce do konce roku by vláda měla rozhodnout i kvůli pracovnímu trhu a zaměstnavatelům. Kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ sdělila Deníku N. S rozuzlením problému na vládě počítají i odbory. Shodne-li se vláda na částce navrhované Maláčovou, bude podle Středuly na politicích, aby lidem vysvětlili, proč má Česko nižší minimální mzdu než jiné země v Evropě.
S minimální mzdou rostou i ostatní výdělky
Podle expertů oslovených Deníkem N se ale v Česku dají najít firmy, které mají problém už se současnou minimální mzdou. Například ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák zmiňuje podniky ve dřevozpracujícím, oděvním, kožedělném nebo obuvním průmyslu. „Tedy v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou, a tím pádem i nižší produktivitou práce, která jsou vysoce citlivá na růst mzdových nákladů,“ shrnuje. „Stejně tak však můžeme v České republice najít firmy, jež by bez problémů ustály i navýšení minimální mzdy v řádu desítek procent a kde za minimální mzdu téměř nikdo nepracuje,“ dodává ovšem.
Že si některé podniky další růst minimální mzdy už teď nemohou dovolit, si myslí i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Firmy totiž podle něj následně musí přidávat všem, nejen zhruba třem procentům nejhůře placených českých zaměstnanců, na které se zákonné minimum vztahuje. „Není to jen o minimální mzdě, ale o zaručených mzdách, které stoupají v závislosti na minimální mzdě také a momentálně se pohybují od 13 350 korun do 26 700 korun,“ vysvětluje s tím, že firmy tak budou muset zvyšovat mzdy plošně.
Ekonom Jiří Šteg v tom, že mzdy vzrostou prakticky všem, vidí naopak pozitivum. Podle něj se tak zvýší i celková poptávka v Česku, což podpoří další hospodářský růst. Šteg považuje společensky nebezpečné, nachází-li se minimální mzda pod 60 procenty mediánu mezd. Tedy hodnoty ukazující, kolik by si vydělal prostřední zaměstnanec, pokud bychom je všechny srovnali do pomyslné řady podle výdělků. „Firma, která si nemůže dovolit vyplácet takovou mzdu, nemá tak jako tak žádnou tržní perspektivu,“ myslí si ekonom.
Zaručená mzda
Jedná se o český „vynález“, jenž se využívá od roku 2007. V podstatě jde o částku, na kterou mají nárok všichni zaměstnanci s výjimkou těch, kteří pracují v platové sféře, a osob, na něž se vztahuje kolektivní smlouva.
Zaručená mzda se odvíjí od minimální mzdy a je odstupňovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti dané práce do osmi stupňů. Kolika zaměstnanců v Česku se týká, však není známo, neexistují k tomu žádná data. „Jestliže k tomu nemáme statistiku, neumíme ani vyhodnotit dopad zaručené mzdy na ekonomiku,“ zdůraznila loni v rozhovoru pro Deník N ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Hrozba pro lidi s nízkou kvalifikací
Růst minimální mzdy může podle základní ekonomické teorie způsobit vyšší nezaměstnanost, v učebnicích před tím varují například český profesor a bývalý člen Bankovní rady České národní banky Robert Holman nebo profesor z amerického Harvardu Greg Mankiw.
Podle informací Deníku N přitom někteří dodavatelé v automobilovém průmyslu v posledních měsících už omezili nábor, nebo dokonce začali řešit propouštění. Důvodem je hlavně obava ze zpomalení ekonomiky a poklesu zakázek od zahraničních odběratelů. Pokud poroste minimální a s ní i zaručená mzda, může podle Burkoviče tento vývoj pokračovat. „Zpomalení vidíme už od jara 2019 zejména v automobilovém průmyslu. Buď nenabírají nové kmenové zaměstnance, nebo dokonce ukončují agenturní zaměstnance, kteří jsou propouštěni mezi prvními,“ uvádí. „Rovněž jsme narazili napříč obory a napříč republikou na zakázky, které zahraniční firmy odřekly a české firmy kvůli tomu plánované nábory lidí vůbec nerozjely,“ dodává.
Před podobným rizikem varuje i ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Jestliže dojde k ochlazení ekonomiky a firmám vypadnou zakázky, zbaví se podle ní lidí s minimální kvalifikací. „Ti jsou bohužel z pohledu firmy snadno nahraditelní, zatímco jejich kvalifikované kolegy si podniky snaží udržet i za cenu finančních ztrát,“ zdůvodňuje.
Střízlivěji se na možné ochlazení české ekonomiky dívá ekonom Šteg. „Očekávat zpomalení je zálibou mnoha ekonomů, ale mzdy zdaleka nejsou největším problémem našeho hospodářství,“ tvrdí. V případě, že dojde v automobilovém průmyslu k nějakému propouštění, nebude to podle něj kvůli růstu minimální mzdy, ale spíše za to budou moct strukturální změny spojené s pokračující automatizací a nástupem elektromobilů.
Část ekonomů varuje před zdražováním
Při dlouhodobém růstu minimální mzdy podle Horské řada firem řeší problém, jak stejně rychle zvyšovat produktivitu nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří toto minimum pobírají. „Zapracování trvá déle a často ani není cesta, jak zvýšit jejich odbornost. Na růst minimální mzdy tak doplácí kvalifikovanější zaměstnanci, kteří musí zvyšovat svou efektivnost a rozdělit se o svůj příspěvek s ostatními,“ myslí si ekonomka.
Ekonomka Raiffeisenbank zároveň kritizuje, že zvláště firmám závislým na „levné práci“ ukrajuje prudký růst mezd peníze, které by měly investovat do modernizace. „Skokové zvyšování mzdy nedá těmto firmám šanci a čas se proinvestovat k produktivnější výrobě,“ varuje. Podle Štega ale odvětví postavená na „podbízení se levnou pracovní silou“ stejně nemají zářivou budoucnost a ideálně bychom se jich měli zbavit nebo je zmechanizovat či zrobotizovat.
Kromě dalšího omezování náboru poznají běžní spotřebitelé růst minimální a zaručené mzdy i v pokračujícím zdražováním, varují někteří ekonomové. „Už nyní vidíme stoupající ceny skoro všeho. Hlavně zboží a služeb závislých na lidské práci, typicky pohostinství. Stačí se podívat například na ceny běžných obědových menu, většinou jsou už přes stokorunu, bývaly kolem osmdesáti,“ upozorňuje například Burkovič. Stejně tak podle Horské zdražují různé pomocné práce. „Opravit chodník, pomoct s něčím v bytě nebo například úklid už dávno nejsou dostupné služby za pár drobných,“ doplňuje.
Současný stav stále hraje do karet zaměstnancům
Podle Nováka z Akcenty je ale růst výdělků vzhledem k hospodářskému růstu, vyčerpanému trhu práce a nízké nezaměstnanosti pochopitelný. „Důležité je si uvědomit, že současná hospodářská situace i přes zpomalení ekonomiky nahrává v pomyslném mzdovém souboji mezi zaměstnanci a zaměstnavateli zaměstnancům. Výraznější hospodářské zpomalení to zase může obrátit ve prospěch zaměstnavatelů, jako tomu bylo v letech 2010 až 2013,“ dodává Novák.
Argumentem pro růst zákonného minima je podle něj i fakt, že v letech 2006 až 2014 minimální mzda vůbec nerostla. Naopak v posledních šesti letech se v České republice zvyšovala minimální mzda každoročně a z osmi tisíc korun v srpnu 2013 už vzrostla o 67 procent. Pro srovnání, průměrná hrubá měsíční mzda mezi lety 2013 až 2018 stoupla o 27 procent.
V žebříčku Eurostatu 22 zemí EU s minimální mzdou stanovenou zákonem zaujímá Česko spodní místo. Při srovnání minima přepočteného na standard kupní síly (ten zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých zemích) je tuzemská minimální mzda čtvrtá nejnižší v Evropské unii. Vyšší minimum mají aktuálně i Slováci, Maďaři, Poláci, Chorvati či Litevci. Porovnáme-li absolutní částku v eurech, nachází se Česko na šestém místě od konce.
Samotná minimální mzda je důležitá například proto, aby část populace dlouhodobě nezávisela na státu a jeho dávkách. „Chceme-li ve společnosti zachovat sociální smír, měla by jakákoliv práce zajistit člověku slušný výdělek a živobytí. Nikdo, kdo pracuje, by se neměl dostat do finanční a životní nouze, žít na hranici chudoby,“ myslí si ekonomka Horská. Podobný názor zastává Šteg. „Pro stát je nežádoucí, aby se přibližně desetina jeho obyvatelstva pohybovala na hraně chudoby, nehledě na to, že tento fakt je sám o sobě ostudný,“ zdůrazňuje.