Deník N, 11. června 2019 6:24
Zaměstnanci uvažující o změně místa se rozhodují především podle mzdy. U lidí, kteří pracují hlavou (takzvané „bílé límečky“), je druhým nejdůležitějším faktorem čas dojíždění, u dělníků a jiných manuálních pracovníků zase typ smlouvy.
Představme si například účetního, který si vybírá mezi dvěma nabídkami práce. V první by mu vzrostla mzda o pětinu a dojížděl by půl hodiny. Ve druhém zaměstnání by si přilepšil o deset procent, ale do kanceláře by to měl jen deset minut. Benefity by v obou případech byly stejné. Z těchto dvou pozic je atraktivnější ta první, spočítala výzkumná společnost Behavio.
Ve své analýze pro pracovní agenturu Grafton Recruitment vyčíslila, co vše je při hledání nového místa zásadní a jakou roli hraje, když se tato kritéria mění. Autoři ve svých výpočtech porovnávají mzdu, dojíždění, benefity a u dělníků typ smlouvy. U každé kategorie zvolili několik možností a ty následně obodovali podle toho, jak jsou atraktivní.
Jakou váhu mají pro „bílé límečky“ při hledání práce mzda a délka dojíždění:
Změna mzdy • Počet bodů
růst o 50 % • 10
růst o 30 % • 8,3
růst o 20 % • 6,8
růst o 10 % • 4,7
beze změny • 3,3
pokles o 10 % • 0.
Délka dojíždění (v jednom směru) • Počet bodů
10 minut • 7,3
20 minut • 6,5
půl hodiny • 6
hodina • 3,5
2 a více hodin • 0.
Body autoři přidělili na základě výzkumu, v němž si účastníci vybírali z různých modelových nabídek práce. „Každá z nich byla jiná, obsahovala jinou mzdu, dojíždění, benefity a typ smlouvy,“ popisuje Lukáš Tóth z Behavia. Lidé se podle něj mezi inzeráty rozhodovali jako ve skutečném světě. „Viděli je vedle sebe popsané a měli si nějaký vybrat. Každý se rozhodoval podle svého, někdo intuicí, někdo si třeba psal plusy a minusy,“ upřesňuje Tóth.
„Počet bodů u každého parametru pak označuje, jak velký vliv měl na rozhodování, to znamená, o kolik zatraktivňoval danou nabídku práce,“ dodává.
Výsledek analýzy tak podle něj odpovídá reálné situaci, kdy si uchazeči vybírají mezi více možnostmi, které nelze porovnat jen podle jednoho kritéria – jeden zaměstnavatel nabízí například flexibilitu, ale stejný výdělek jako nyní, zatímco ve druhé práci by si uchazeč sice finančně polepšil o třetinu, ale za cenu půlhodinového dojíždění a pevné pracovní doby.
To, jak je každá pozice atraktivní, můžeme díky analýze jednoduše zjistit tak, že sečteme body za jednotlivá kritéria a následně porovnáme výsledky.
Práce vzdálená půl hodiny je blízko
Jak u „bílých límečků“, tak u dělníků hraje hlavní roli mzda. Druhým nejdůležitějším faktorem je pro zaměstnance pracující hlavou vzdálenost zaměstnání.
Podle autorů obecně platí, že si lidé cení zaměstnání, které mají velmi blízko od domova – například práce vzdálená maximálně deset minut má pro uchazeče větší cenu než o pětinu vyšší mzda.
„Zdá se, že dojíždění do půl hodiny vnímáme jako blízko. Jakmile je to hodina a déle, atraktivita pracovní pozice prudce klesá,“ předpokládá Tóth. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič je dokonce přesvědčený, že pro každého zaměstnance je ideální pracovat v docházkové vzdálenosti, vše ostatní je pro něj časový i finanční výdaj. „Je velký rozdíl strávit zaměstnáním 8,5 hodiny denně a půlhodinu docházkou, tedy 9 z 24 hodin, nebo 11 hodin při dlouhém dojíždění. O riziku pozdního příchodu, závislosti na MHD nebo stavu komunikací nemluvě,“ říká.
Benefity považujeme za samozřejmost
Naprosto okrajovou roli hrají naopak u „bílých límečků“ benefity. Žádný z nich třeba není pro zaměstnance atraktivnější než práce, kam jedna cesta zabere hodinu.
Jakou váhu mají pro „bílé límečky“ při hledání práce benefity:
Benefit • Počet bodů
možnost práce z domova • 2,2
auto i pro soukromé účely • 1,7
flexibilní pracovní doba • 1,3
týden dovolené navíc • 0,7
zdravotní volno • 0,1
příspěvek na vzdělávání • 0.
„Benefity neplní motivační, ale stabilizační roli,“ vysvětluje Hana Kohoutová z poradenské společnosti Trexima, která se analýze trhu práce věnuje. Znamená to, že benefity v první řadě pomáhají udržovat jinak dobře zaplacené zaměstnance. Při hledání práce se ale lidé podle nabídky benefitů nerozhodují, a pokud by některý chyběl, nejspíš by podle Kohoutové kvůli tomu danou práci neodmítli. „A stávající zaměstnanci berou benefity jako samozřejmost, určitě ne jako motivátor, kvůli němuž lépe a více pracují. Spíš by jim vadilo, kdyby o ně přišli,“ dodává.
„Rozhoduje jen jejich výše, například u příspěvku na penzijní nebo životní pojištění,“ myslí si navíc Burkovič. Z toho důvodu se podle něj vyplatí, když je firma vyčíslí – tak, aby zaměstnanec například věděl, že měsíčně dostává stravenky v hodnotě 2100 korun. „Dá se také například říci, že u bílých límečků mají všechny testované benefity nižší vliv na atraktivitu práce než snížení dojíždění ze dvou a více hodin na hodinu,“ doplňuje Tóth.
Kromě výdělků, dojíždění a benefitů vyčíslili autoři u „bílých límečků“ i takzvané demotivátory – tedy faktory, které zaměstnance od dané práce naopak odrazují. Největším z nich je špatný kolektiv, který má podle nich hodnotu minus šest bodů. „Málo firem si uvědomuje, kolik existuje na internetu diskusí, kde se propírají zaměstnavatelé a jejich praktiky. Šéfem blbcem počínaje a nesnesitelnými kolegy, leč pro zaměstnavatele nepostradatelnými, tedy trpěnými, konče,“ uvádí Burkovič.
Podle Kohoutové jde navíc špatný kolektiv často ruku v ruce s tím, že má tým i špatného šéfa. Podobný nadřízený může být například člověk s dobrými organizačními dovednostmi, ale bez dostatečné znalosti oboru. Nebo naopak odborník, který ale neumí řídit lidi. „S kolegy trávíme v životě více času v bdělém stavu než s vlastní rodinou,“ připomíná navíc mluvčí Grafton Recruitment Jitka Součková.
Na druhém místě v žebříčku demotivátorů je vysoká míra stresu (minus 4 body), následuje špatná organizace práce (minus 3 body) – tedy chaos, nebo když například zaměstnanci zjistí, že tutéž práci co oni dělá ve firmě už někdo jiný.
Dělníci chtějí jistotu
U manuálních pracovníků je, stejně jako u „bílých límečků“ při rozhodování o zaměstnání na prvním místě mzda. Druhou nejdůležitější roli hraje typ smlouvy, ta má pro ně větší váhu než práce vzdálená deset minut od domova.
Jakou váhu mají pro dělníky při hledání práce mzda a typ smlouvy:
Změna mzdy • Počet bodů
růst o 20 % • 10
růst o 10 % • 6,3
beze změny • 4,4
pokles o 10 % • 0.
Typ smlouvy • Počet bodů
na neurčito • 9
na dva roky • 2,3
na rok • 0.
Smlouva na dobu neurčitou, která lidem garantuje odstupné a dvouměsíční výpovědní lhůtu, znamená podle Burkoviče důležitou záruku jistoty, která není samozřejmá ani v době rekordně nízké nezaměstnanosti. Z jeho zkušenosti i dnes řada zaměstnavatelů nabízí dělníkům pracovní smlouvu například jen na rok. „A čím menší je člověk odborník a více nahraditelný, tím více si to firmy dovolují,“ tvrdí.
„Zaměstnanci tu mají historickou zkušenost, že před deseti až patnácti lety bylo velmi těžké najít nové zaměstnání a trvalo to dlouho, takže často byli v případě, že o práci přišli, bez peněz,“ vysvětluje Burkovič, proč kladou dělníci na smlouvu větší důraz než na vzdálenost práce nebo jakékoliv benefity.
Jakou váhu mají pro dělníky při hledání práce benefity:
Benefit • Počet bodů
týden dovolené navíc • 3,2
zdravotní volno • 1,2
možnost napracovat si hodiny • 0,6
příspěvek na vzdělávání • 0.
Zdroj všech tabulek: Behavio